Vědci zkoumají, zda hluboká mozková stimulace může pomoci lidem s Alzheimerovou chorobou pamatovat si déle, a nyní může tento přístup podpořit nové zjištění.
Hluboká mozková stimulace je léčbou řady zdravotních stavů, včetně epilepsie, Parkinsonovy choroby a obsedantně-kompulzivní poruchy. Při této metodě se do určitých oblastí mozku implantují elektrody, které přenášejí elektrické impulsy k přerušení abnormální mozkové aktivity.
Vědci také začali studovat hlubokou mozkovou stimulaci jako možný způsob, jak pomoci léčit lidi s Alzheimerovou chorobou.
Vědci doufají, že při provádění v raných stádiích Alzheimerovy choroby by hluboká mozková stimulace mohla zpomalit ztrátu paměti.
Vědci zatím zkoumali účinky stimulace oblasti mozku zvané fornix. Jedná se o svazek nervových vláken a je důležitou součástí mozkových paměťových okruhů. Výzkum ukázal, že u lidí s mírnou Alzheimerovou chorobou je oblast fornixu poškozena a vědci se domnívají, že hluboká mozková stimulace by mohla zlepšit funkci tohoto vadného okruhu.
Výsledky jsou však nejisté: Někteří pacienti ve studii vykazovali známky zpomalení demence, zatímco jiní ne. Vědci naznačují, že důvodem může být rozdíl v umístění elektrod při stimulaci mozku.
Proto v této nové studii vědci přezkoumali data od 46 pacientů, kteří se účastnili studie hluboké mozkové stimulace pro mírnou Alzheimerovu chorobu. Chtěli zjistit, zda existuje nějaká korelace mezi stimulovanými místy a schopností pacienta reagovat na tuto léčebnou metodu.
Výzkumník Dr. Andreas Horn řekl, že když se začal dívat na data, byl skeptický, že by našli něco pozitivního.
Ale ukazuje se, že ano. Vědci například zjistili, že fornix středního mozku a bed nucleus stria terminalis lépe reagují na hlubokou mozkovou stimulaci. Stria terminalis je pás vláken zapojený do emočních a behaviorálních reakcí.
Vědci poté ověřili svá zjištění tím, že se zaměřili na 18 pacientů, které vyloučili z počáteční analýzy. Zjistili, že mohou předvídat, jak budou tito pacienti reagovat na hlubokou mozkovou stimulaci, na základě toho, kde byly elektrody umístěny v jejich mozku.
Zjištění byla nedávno zveřejněna v časopise Příroda komunikace.
Cílem je zdokonalit hlubokou mozkovou stimulaci tak, aby se zacílila v mozku a přesunula se z určitého „temného“ místa na přesnější místa, říká Dr. Andreas Horn.
„Nenavrhujeme novou léčebnou strategii. Navrhujeme sofistikovanější strategii,“ řekl Dr. Andreas Horn. Pracuje v Centru cerebrální vaskulární terapie v Brigham and Women’s Hospital v Bostonu.
Zdůraznil však, že bez ohledu na to, jak sofistikovaná hluboká mozková stimulace se v budoucnu stane, nemůže vyléčit Alzheimerovu chorobu.
„Chceme prodloužit časové období, ve kterém mají lidé lepší kvalitu života,“ řekl Dr. Andreas Horn.
„A v současné době se stále studuje hluboká mozková stimulace, aby se našla léčba Alzheimerovy choroby,“ dodal. To znamená, že pacienti musí být zařazeni do studie, aby byli testováni touto léčebnou metodou.
Probíhá větší klinická studie nazvaná ADvance II, která má otestovat účinky jednoleté terapie hluboké mozkové stimulace u pacientů s mírnou Alzheimerovou chorobou.
Dr. Gabriel de Erausquin je lékař/výzkumník na University of Texas Health Science Center v San Antoniu, jednom z lékařských center účastnících se této studie.
Souhlasí s tím, že nové poznatky lze využít k lepšímu zacílení. „Je to opravdu skvělá studie,“ řekl Gabriel de Erausquin. Do této studie se nepodílel.
„Pokud tyto poznatky pomohou zlepšit účinnost hluboké mozkové stimulace u pacientů s Alzheimerovou chorobou, budou velkým přínosem,“ řekl.
Při hluboké mozkové stimulaci jsou elektrody implantované do mozku připojeny k generátoru elektrických impulzů pomocí drátů umístěných pod kůží. Generátor elektrických impulzů je zařízení podobné kardiostimulátoru, implantované pod kůži v hrudníku a naprogramované tak, aby automaticky přenášelo elektrické impulzy do mozkových elektrod.
Hluboká mozková stimulace se používá od 90. let 20. století k léčbě Parkinsonovy choroby a je považována za docela bezpečnou terapii. Operace s sebou ale nese i určitá rizika a časem se mohou části systému hluboké mozkové stimulace pohnout nebo poškodit.
Dr. de Erausquin také zdůraznil, že hluboká mozková stimulace nemoc nevyléčí. Obvyklý průběh Alzheimerovy choroby je progresivní ztráta funkcí, poznamenává, a vědci doufají, že zpomalí tento postup.
Zdroj informací: Nature Communications Journal, prosinec 2022