Otrava v těhotenství (lékařský termín: preeklampsie nebo eklampsie) je jednou z nejzávažnějších komplikací, které se mohou během těhotenství vyskytnout. Tento stav se vyskytuje přibližně u 2 % všech těhotenství v naší zemi a představuje významné riziko pro matku i dítě. Pochopení správné léčby otravy v těhotenství může v závažných případech znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Co je těhotenská otrava?
K otravě v těhotenství dochází, když se u těhotných žen po 20. týdnu těhotenství objeví vysoký krevní tlak v kombinaci s bílkovinou v moči.
Navzdory svému názvu „těhotenská otrava“ nezahrnuje žádnou skutečnou otravu nebo toxiny. Žádný vnější jed tento stav nezpůsobuje.
Na počátku 20. století lékaři pozorovali, že se u některých těhotných žen objevuje vysoký krevní tlak, bílkovina v moči, otoky a někdy i záchvaty. Protože nerozuměli příčině, domnívali se, že toxiny v krvi matky „otravují“ její organismus. Toto nepochopení vedlo ke vzniku lékařského termínu „těhotenská toxemie“, což doslova znamená „toxiny v krvi během těhotenství“. Lékaři se domnívali, že tyto pomyslné toxiny pocházejí z vyvíjejícího se dítěte nebo placenty, a proto vznikla myšlenka „otravy v těhotenství“.
Dnes lékařská věda chápe, že preeklampsie je důsledkem problémů s vývojem placenty a funkcí cév, nikoliv nějaké otravy nebo toxinů. K tomuto stavu dochází, když:
- Placentární cévy se vyvíjejí abnormálně
- Imunitní systém matky reaguje na těhotenství nepřiměřeně.
- Zánětlivé procesy ovlivňují funkci cév v celém těle
- Dochází k narušení systémů regulace krevního tlaku.
Otrava v těhotenství se projevuje ve dvou hlavních formách: preeklampsie a eklampsie. Preeklampsie je dřívější, méně závažné stadium, zatímco eklampsie vzniká, když preeklampsie progreduje a způsobuje záchvaty. Oba stavy vyžadují okamžitý lékařský zásah, aby se zabránilo komplikacím u matky a plodu.
Příznaky a symptomy vyžadující léčbu
Lékaři sledují u těhotných žen specifické varovné příznaky, které indikují potřebu léčby otravy v těhotenství. Mezi tyto příznaky patří např:
- Změny krevního tlaku: Hodnoty systolického krevního tlaku nad 140 mmHg nebo diastolického tlaku nad 90 mmHg při dvou různých příležitostech, naměřených v rozmezí nejméně 4 hodin, signalizují začátek otravy v těhotenství.
- Bílkoviny v moči: Proteinurie vzniká, když ledviny v důsledku poškozených cév vypouštějí bílkoviny do moči. Laboratorní testy prokazující hladinu bílkovin vyšší než 300 mg ve 24hodinovém sběru moči ukazují na poškození ledvin.
- Silné bolesti hlavy: Přetrvávající bolesti hlavy, které nereagují na standardní léky proti bolesti, často doprovázejí otravu v těhotenství. Tyto bolesti hlavy jsou důsledkem zvýšeného nitrolebního tlaku a cévních změn.
- Problémy se zrakem: U žen se může vyskytnout rozmazané vidění, vidění skvrn nebo blikajících světel, dočasná ztráta zraku nebo citlivost na světlo. Tyto příznaky se objevují v důsledku otoku mozku a změn na sítnici.
- Bolest horní části břicha: Prudká bolest v pravé horní části břicha, často popisovaná jako silná bolest břicha pod žebry, ukazuje na postižení jater a vyžaduje okamžitou léčbu.
- Náhlé zvýšení hmotnosti a otoky: Rychlý přírůstek hmotnosti o více než 1 kg za týden spolu se silnými otoky rukou, obličeje a nohou naznačuje zadržování tekutin charakteristické pro otravu v těhotenství.
- Snížená produkce moči: Produkce méně než 500 ml moči za 24 hodin ukazuje na poruchu funkce ledvin a představuje závažnou komplikaci.
Cíle a priority léčby otravy v těhotenství
Hlavním cílem léčby otrav v těhotenství je ochrana zdraví matky a zároveň optimalizace výsledků pro vyvíjející se dítě. Mezi priority léčby patří:
- Prevence záchvatů: Eklamptické záchvaty jsou nejnebezpečnější komplikací otravy v těhotenství. Lékaři používají léky a monitorují, aby zabránili záchvatům, které by mohly poškodit matku i dítě.
- Kontrola krevního tlaku: Udržování krevního tlaku v bezpečném rozmezí zabraňuje mrtvici, srdečnímu selhání a dalším kardiovaskulárním komplikacím a zároveň zajišťuje dostatečný průtok krve placentou.
- Sledování funkce orgánů: Pravidelné hodnocení funkce ledvin, jaterních enzymů, počtu krevních destiček a neurologického stavu pomáhá odhalit progresi onemocnění a rozhodnout o léčbě.
- Načasování porodu: Stanovení optimálního načasování porodu vyvažuje bezpečnost matky a zralost plodu. Těžká otrava v těhotenství může vyžadovat předčasný porod, aby byl zachráněn život matky.
Léčba otravy v těhotenství pomocí léků
Lékaři používají k léčbě otravy v těhotenství několik kategorií léků, přičemž každá kategorie se zaměřuje na specifické aspekty tohoto stavu.
Antihypertenzní léky
Labetalol: Tento duální alfa a beta-blokátor je lékem první volby pro léčbu závažného vysokého krevního tlaku při otravě v těhotenství. Lékaři obvykle podávají lék labetalol intravenózně v nemocničním prostředí. Tento lék působí tak, že blokuje alfa i beta receptory, snižuje srdeční frekvenci a rozšiřuje cévy, čímž snižuje krevní tlak.
Hydralazin: Tento přímý vazodilatační lék uvolňuje hladkou svalovinu ve stěnách cév, což způsobuje jejich rozšíření a snížení krevního tlaku. Lékaři často používají lék hydralazin, když se lék labetalol ukáže jako nedostatečný nebo kontraindikovaný.
Nifedipin: Tento lék blokující vápníkové kanály zabraňuje vstupu vápníku do svalových buněk ve stěnách cév, což způsobuje uvolnění cév a snížení krevního tlaku. Tablety s prodlouženým uvolňováním nifedipinu zajišťují stabilní kontrolu krevního tlaku po dobu 24 hodin.
Methyldopa: Tento centrálně působící antihypertenzivum působí stimulací alfa-2 receptorů v mozku, čímž snižuje aktivitu sympatického nervového systému. Methyldopa má rozsáhlou bezpečnostní historii v těhotenství a je jako perorální lék první volby pro léčbu mírného až středně vysokého krevního tlaku.
Antikonvulzivní léky
Síran hořečnatý: Tento lék je zlatým standardem pro prevenci a léčbu eklamptických záchvatů. Síran hořečnatý působí tak, že blokuje vápníkové kanály v nervových buňkách a stabilizuje buněčné membrány.
Lékaři budou u pacientů, kteří dostávají lék síran hořečnatý, sledovat příznaky toxicity, včetně ztráty hlubokých šlachových reflexů, dechové deprese a srdečních arytmií. Protilátkou proti toxicitě hořčíku je glukonát vápenatý.
Kortikosteroidní léky pro dozrávání plic plodu
Betametazon: Když se porod zdá pravděpodobný před 34. týdnem těhotenství, lékaři podávají kortikosteroidní léky k urychlení vývoje plic plodu. Betamethason prochází placentou a stimuluje tvorbu surfaktantu – látky, která pomáhá plíce po porodu rozšiřovat.
Dexametazon: Tento alternativní kortikosteroidní lék poskytuje podobné výhody jako betametazon, pokud je podáván formou intramuskulárních injekcí. Oba léky vyžadují 24-48 hodin k dosažení maximálního účinku, proto je zásadní včasná identifikace a léčba otravy v těhotenství.

Nemedikamentózní léčba
Klid na lůžku a změna aktivity
Úplný klid na lůžku byl kdysi považován za standardní léčbu otravy v těhotenství, ale současné důkazy tento přístup nepodporují. Moderní léčba se zaměřuje spíše na modifikovanou aktivitu než na přísný klid na lůžku. Lékaři mohou doporučit např:
- Ležení na levém boku: Leh na levém boku zlepšuje průtok krve ledvinami a placentou tím, že snižuje útlak hlavních cév. Tato poloha pomáhá optimalizovat krevní oběh a může mírně snížit krevní tlak.
- Snížení úrovně aktivity: Úplný klid na lůžku sice není prospěšný, ale omezení namáhavých činností a zajištění dostatečného odpočinku pomáhá předcházet prudkému zvýšení krevního tlaku. Ženy mohou pokračovat v lehkých každodenních aktivitách, jak je tolerují.
- Snížení stresu: Psychický stres může vysoký krevní tlak zhoršit. Relaxační techniky, prenatální jóga a poradenství v oblasti zvládání stresu mohou přinést výhody v kombinaci s lékařskou léčbou.
Úpravy stravy
Omezení sodíku: Omezení příjmu sodíku na méně než 2 gramy denně pomáhá snížit zadržování tekutin a krevní tlak. Silné omezení sodíku se však nedoporučuje, protože tento stav může zhoršit otravu v těhotenství.
Dostatečný příjem bílkovin: Navzdory ztrátám bílkovin močí omezení příjmu bílkovin ženám s otravou v těhotenství neprospívá. Udržování normálního příjmu bílkovin v množství 60-80 gramů denně podporuje zdraví matky a plodu.
Suplementace vápníkem: Ženám s nízkým příjmem vápníku ve stravě mohou prospět doplňky vápníku v množství 1-2 gramy denně. Suplementace vápníkem se zdá být nejpřínosnější u populace s nízkým příjmem vápníku.
Hydratační rovnováha: Udržování přiměřené hydratace bez přetížení tekutinami vyžaduje pečlivé sledování. Lékaři hodnotí stav tekutin pomocí změn hmotnosti, výdeje moči a klinického vyšetření.
Úvaha o porodu
Preeklampsii lze vyléčit pouze porodem. Pokud máte preeklampsii, budete pečlivě sledována, dokud nebude možné dítě porodit.
Načasování porodu
Rozhodnutí o porodu závisí na vyvážení rizik pro matku a zralosti plodu. Načasování porodu se řídí specifickými kritérii:
Případy vyžadující okamžitý porod: Eklampsie, těžká hypertenze nereagující na léčbu, abrupce placenty, těžká dysfunkce ledvin nebo známky orgánového selhání matky vyžadují okamžitý porod bez ohledu na gestační věk.
Porod před 34. týdnem: Lékaři zvažují porod, pokud se těžká otrava v těhotenství rozvine před 34. týdnem a byly podány kortikosteroidy a stav matky zůstává i přes léčbu nestabilní.
Porod ve 34.-37. týdnu: Středně těžká otrava v těhotenství často odůvodňuje porod mezi 34.-37. týdnem po podání kortikosteroidních léků, aby se zabránilo progresi do těžkého onemocnění.
Porod v termínu: Mírná otrava v těhotenství v 37. týdnu nebo po něm obvykle indikuje porod, aby se zabránilo zhoršení stavu a komplikacím.
Způsob porodu
Vaginální porod: Lékaři doporučují vaginální porod, pokud je to možné, protože tento způsob představuje menší operační riziko a umožňuje matce rychlejší zotavení. Vyvolání porodu pomocí léků, jako je oxytocin nebo prostaglandiny, může vaginální porod usnadnit.
Porod císařským řezem: Chirurgický porod se stává nezbytným v případě, že vaginální porod není možný z důvodu nepříznivého stavu děložního hrdla, tísně plodu nebo nestability matky. Nouzový porod císařským řezem může být nutný při eklampsii nebo závažných komplikacích.
Anesteziologické úvahy
Epidurální anestezie: Regionální anestezie významně snižuje bolest během porodu a může pomoci snížit krevní tlak. Epidurální anestezie je obecně bezpečná a dává se jí přednost před celkovou anestezií, pokud je to možné.
Spinální anestezie: U porodu císařským řezem poskytuje spinální anestezie rychlou a účinnou anestezii a zároveň se vyhýbá rizikům celkové anestezie. Monitorování krevního tlaku během spinální anestezie zabraňuje hypotenzi.
Celková anestezie: Celková anestezie je vyhrazena pro naléhavé situace, kdy je regionální anestezie kontraindikována nebo kdy čas nedovoluje techniky regionální anestezie. Celková anestezie vyžaduje pečlivé řízení krevního tlaku během úvodu do anestezie a při vynoření z ní.
Poporodní léčba a sledování
Těhotenská otrava po porodu automaticky neodezní a mnoho žen vyžaduje pokračující léčbu a sledování.
Potřeba pokračující medikace
Kontrola krevního tlaku: Mnoho žen potřebuje pokračovat v podávání antihypertenzivních léků ještě několik dní až 3-4 týdny po porodu. Lékaři léky postupně snižují, jak se krevní tlak normalizuje.
Pokračování užívání síranu hořečnatého: Po porodu se obvykle pokračuje v léčbě síranem hořečnatým ještě 24-48 hodin po porodu, aby se zabránilo pozdním eklamptickým záchvatům. Většina eklamptických záchvatů se objeví v tomto časovém rámci.
Poporodní monitorování
Kontroly krevního tlaku: Denní sledování krevního tlaku po dobu prvního týdne po propuštění z porodnice pomáhá odhalit přetrvávající hypertenzi vyžadující úpravu léčby.
Krevní testy po 48-72 hodinách a jeden týden po porodu hodnotí zotavení funkce ledvin a jater. Krevní destičky a ostatní krevní obraz by se měly vrátit do normálních hodnot.
Úplné zotavení: U většiny žen dojde k úplnému odeznění otravy v těhotenství během 2-6 týdnů po porodu. Přetrvávající hypertenze po 12 týdnech může znamenat chronický vysoký krevní tlak.
Dlouhodobé sledování: Ženy, které prodělaly otravu v těhotenství, vyžadují průběžné sledování kardiovaskulárního zdraví kvůli zvýšenému riziku hypertenze, srdečních onemocnění a mrtvice v budoucnosti.
















