Neúmyslné zvýšení tělesné hmotnosti je zvýšení tělesné hmotnosti bez zvýšení příjmu potravy nebo snížení fyzické aktivity. Na druhé straně potíže s hubnutím jsou potíže se snižováním tělesné hmotnosti i přes snahu o to. Tyto stavy znepokojují mnoho lidí, protože je považují za projev nemoci. V tomto článku se dozvíte o příčinách neúmyslného přibírání na váze a potížích s hubnutím a jak tento stav léčit.

Příčiny neúmyslného přibírání na váze a potíže s hubnutím
Jedna z následujících nemocí nebo stavů může způsobit nechtěné přibírání na váze a potíže s hubnutím.
1. Hypotyreóza
Hypotyreóza nebo nedostatečná činnost štítné žlázy je stav, kdy štítná žláza neprodukuje dostatek hormonů štítné žlázy. Tyto hormony hrají klíčovou roli při regulaci rychlosti metabolismu – rychlosti, kterou tělo spaluje kalorie.
Při hypotyreóze nižší než normální hladiny hormonů štítné žlázy zpomalují rychlost metabolismu, což způsobuje přibírání na váze a ztěžuje hubnutí. Kromě toho hormony štítné žlázy také hrají roli v metabolismu lipidů a glukózy, trávení a svalové funkci. Proto, když jsou hladiny hormonů štítné žlázy nízké, mohou být všechny tyto funkce zpomaleny.
K diagnostice hypotyreózy lékaři obvykle nařídí krevní test, aby změřili hladiny hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH) a hladiny hormonů štítné žlázy tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Vysoké hladiny TSH obvykle ukazují na hypotyreózu.
K léčbě hypotyreózy lékaři obvykle doporučují každodenní užívání syntetického hormonu štítné žlázy levothyroxinu. Tento syntetický hormon štítné žlázy obnoví adekvátní hladiny hormonů a obvykle časem zvrátit příznaky hypotyreózy.
2. Inzulinová rezistence a diabetes 2. typu
Inzulínová rezistence je stav, kdy se buňky těla stávají odolnými vůči hormonu inzulínu. Inzulín umožňuje buňkám přijímat glukózu – primární zdroj energie v těle. Když jsou buňky odolné vůči inzulínu, glukóza není účinně vychytávána a zůstává v krevním řečišti, což způsobuje vysoké hladiny cukru v krvi.
Jako kompenzační mechanismus produkuje slinivka více inzulínu, což vede k vysokým hladinám inzulínu neboli hyperinzulinémii. Vysoká hladina inzulínu může stimulovat tělo k ukládání tuku, zejména v oblasti břicha, což má za následek přibírání na váze.
Diabetes typu 2 se často vyvine u jedinců s inzulinovou rezistencí, pokud slinivka břišní nedokáže držet krok se zvýšenou poptávkou po inzulinu a nedokáže udržet hladinu glukózy v krvi.
Diagnostika inzulinové rezistence může být náročná, protože tento stav zpočátku nezpůsobuje znatelné příznaky. Lékaři často diagnostikují inzulínovou rezistenci kontrolou známých rizikových faktorů, jako je obezita, fyzická nečinnost, vysoký krevní tlak a abnormální hladiny cholesterolu. U diabetu typu 2 diagnóza obvykle zahrnuje krevní testy k měření hladin glukózy nalačno, hladiny HbA1c a orální glukózové toleranční testy.
Léčba inzulínové rezistence a diabetu 2. typu zahrnuje změny životního stylu, jako je přijetí zdravější stravy, pravidelné cvičení, hubnutí a léky (jako je metformin) ke snížení hladiny glukózy v krvi.
3. Syndrom polycystických ovarií
Syndrom polycystických vaječníků je hormonální porucha běžná u žen v reprodukčním věku. Ženy se syndromem polycystických ovarií mají obvykle vzácnou nebo prodlouženou menstruaci a vyšší než normální hladiny mužských hormonů (androgenů). Vaječníky mohou vyvinout četné malé shluky tekutiny (folikuly) a nedokážou pravidelně uvolňovat vajíčka.
Syndrom polycystických vaječníků ovlivňuje způsob, jakým ženské tělo zpracovává inzulín, což vede k inzulínové rezistenci a způsobuje přibírání na váze. Tento stav může také vést k dalším zdravotním problémům, jako je diabetes typu 2, vysoký cholesterol a srdeční onemocnění.
Diagnóza syndromu polycystických ovarií se provádí na základě lékařské anamnézy, fyzikálního vyšetření, krevních testů pro měření hladin hormonů a ultrazvuku pro kontrolu přítomnosti polycystických vaječníků.
Léčba zahrnuje změny životního stylu, hubnutí a léky. Mezi léky patří hormonální antikoncepční pilulky k regulaci menstruace a metformin ke zvládání inzulinové rezistence.
4. Deprese
Deprese je porucha nálady, která způsobuje přetrvávající pocity smutku a ztráty zájmu. Deprese ovlivňuje to, jak se člověk cítí, myslí a chová, a může vést k řadě fyzických a emocionálních problémů.
Deprese může vést k přibírání na váze nebo potížím s hubnutím několika způsoby. Za prvé, deprese může vést ke snížení fyzické aktivity a zvýšenému příjmu vysoce kalorických, pohodlných potravin. Za druhé, některá antidepresiva používaná k léčbě deprese mohou vést k nárůstu hmotnosti.
Diagnóza deprese zahrnuje fyzikální vyšetření, laboratorní testy a psychologické vyšetření.
Léčba deprese je často kombinací léků (jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu) a psychoterapie.
5. Cushingův syndrom
Cushingův syndrom je hormonální porucha způsobená dlouhodobým vystavením tělesných tkání vysokým hladinám hormonu kortizolu. Mezi běžné příčiny Cushingova syndromu patří dlouhodobé užívání kortikosteroidních léků a nádory, které produkují kortizol.
Vysoké hladiny kortizolu u Cushingova syndromu mohou podporovat nárůst hmotnosti, zejména v obličeji, horní části zad mezi rameny a břichem, zatímco ruce a nohy zůstávají štíhlé.
Diagnóza Cushingova syndromu se provádí na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů k měření hladin kortizolu v moči, slinách a krvi. Někdy se k identifikaci jakýchkoli nádorů používají zobrazovací testy, jako je CT sken nebo MRI.
Léčba závisí na příčině, ale může zahrnovat snížení dávky kortikosteroidních léků, chirurgický zákrok k odstranění nádorů, radiační terapii nebo léky ke kontrole produkce kortizolu.
Pokud máte obavy z neúmyslného přibírání na váze a potíží s hubnutím, je důležité navštívit lékaře, aby vyloučil jakékoli základní zdravotní potíže. Jakmile budou identifikovány základní příčiny, můžete spolupracovat se svým lékařem nebo dietologem a vytvořit plán hubnutí, který je pro vás vhodný.