Přehled
Akutní koronární syndrom je termín používaný k popisu řady stavů spojených s náhlým sníženým průtokem krve do srdce.
Jedním z takových stavů je srdeční záchvat (infarkt myokardu) — kdy buněčná smrt vede k poškození nebo zničení srdeční tkáně. I když akutní koronární syndrom nezpůsobuje žádnou buněčnou smrt, snížený průtok krve mění fungování vašeho srdce a je známkou vysokého rizika srdečního infarktu.
Akutní koronární syndrom často způsobuje silnou bolest na hrudi nebo nepohodlí. Akutní koronární syndrom je lékařská pohotovost, která vyžaduje rychlou diagnózu a péči. Mezi cíle léčby patří zlepšení průtoku krve, léčba komplikací a prevence budoucích problémů.
Příznaky akutního koronárního syndromu
Příznaky a symptomy akutního koronárního syndromu obvykle začínají náhle. Příznaky akutního koronárního syndromu zahrnují:
- Bolest na hrudi (angina) nebo nepohodlí na hrudi, často popisované jako bolest, tlak, napětí nebo pocit pálení
- Bolest se šíří z hrudníku do ramen, paží, horní části břicha, zad, krku nebo čelisti
- Nevolnost nebo zvracení
- Špatné trávení
- Dušnost (dyspnea)
- Náhlé, silné pocení (diaphoresis)
- Točení hlavy, závratě nebo mdloby
- Neobvyklá nebo nevysvětlitelná únava
- Pocit neklidu nebo obav
Bolest na hrudi nebo nepohodlí na hrudi je nejčastějším příznakem. Příznaky a příznaky se však mohou výrazně lišit v závislosti na vašem věku, pohlaví a dalších zdravotních stavech. Je pravděpodobnější, že budete mít známky a příznaky bez bolesti na hrudi nebo nepohodlí, pokud jste žena, starší dospělý nebo máte cukrovku.
Kdy je potřeba navštívit lékaře?
Akutní koronární syndrom je lékařská pohotovost. Bolest na hrudi nebo nepohodlí na hrudi může být příznakem jakékoli vážné, život ohrožující nemoci. Získejte pohotovostní pomoc pro rychlou diagnózu a vhodnou péči. Nejezděte sami do nemocnice.
Příčiny akutního koronárního syndromu
Akutní koronární syndrom obvykle vzniká nahromaděním tukových usazenin (plaků) ve stěnách koronárních tepen a na jejich stěnách, kdy krevní cévy dodávají kyslík a živiny srdečním svalům.
Když ložisko plaku praskne nebo se rozdělí, vytvoří se krevní sraženina. Tato sraženina blokuje průtok krve do srdečních svalů.
Když je zásoba buněk kyslíkem příliš nízká, buňky srdečního svalu mohou odumřít. Smrt buněk – což má za následek poškození svalové tkáně – je srdeční infarkt (infarkt myokardu).
I když nedochází k buněčné smrti, pokles kyslíku stále vede k tomu, že srdeční svaly nepracují tak, jak by měly. Tato změna může být dočasná nebo trvalá. Když akutní koronární syndrom nevede k buněčné smrti, nazývá se nestabilní angina pectoris.
Rizikové faktory
Rizikové faktory akutního koronárního syndromu jsou stejné jako rizikové faktory jiných typů srdečních onemocnění. Mezi rizikové faktory akutního koronárního syndromu patří:
- Stárnutí
- Vysoký krevní tlak
- Vysoká hladina cholesterolu v krvi
- Kouření cigaret
- Nedostatek fyzické aktivity
- Nezdravá strava
- Obezita nebo nadváha
- Diabetes
- Rodinná anamnéza bolesti na hrudi, srdečního onemocnění nebo mrtvice
- Anamnéza vysokého krevního tlaku, preeklampsie nebo cukrovky během těhotenství
- Infekce covid-19
Diagnóza akutního koronárního syndromu
Pokud máte známky nebo příznaky spojené s akutním koronárním syndromem, lékař na pohotovosti pravděpodobně nařídí několik testů. Některé testy lze provést, když se vás lékař ptá na vaše příznaky nebo anamnézu. Testy zahrnují:
- Elektrokardiogram (EKG). Elektrody připojené k vaší kůži měří elektrickou aktivitu ve vašem srdci. Abnormální nebo nepravidelné impulsy mohou znamenat, že vaše srdce nefunguje správně kvůli nedostatku kyslíku v srdci. Určité vzory v elektrických signálech mohou ukazovat obecnou polohu zablokování. Test lze několikrát opakovat.
- Krevní testy. Některé enzymy mohou být detekovány v krvi, pokud smrt buněk vedla k poškození srdeční tkáně. Pozitivní výsledek ukazuje na infarkt.
Informace z těchto dvou testů – stejně jako vaše příznaky a symptomy – se používají k primární diagnóze akutního koronárního syndromu. Váš lékař na základě těchto informací určí, zda lze váš stav klasifikovat jako srdeční infarkt nebo nestabilní anginu pectoris.
Další testy mohou být provedeny, abyste se dozvěděli více o vašem stavu, vyloučili jiné příčiny příznaků nebo pomohli lékaři personalizovat vaši diagnózu a léčbu.
- Koronární angiogram. Tento postup využívá rentgenové zobrazování k zobrazení krevních cév vašeho srdce. Dlouhá, malá hadička (katétr) je provlečena tepnou, obvykle ve vaší paži nebo třísle, do tepen ve vašem srdci. Barvivo protéká trubicí do vašich tepen. Série rentgenových snímků ukazuje, jak se barvivo pohybuje vašimi tepnami a odhaluje jakékoli ucpání nebo zúžení. Katétr může být také použit pro léčbu.
- Echokardiogram. Echokardiogram využívá zvukové vlny nasměrované na vaše srdce ze zařízení podobného hůlce, aby vytvořil živý obraz vašeho srdce. Echokardiogram může pomoci určit, zda srdce čerpá správně.
- Zobrazování perfuze myokardu. Tento test ukazuje, jak dobře krev protéká vaším srdečním svalem. Do krve se vám vstříkne malé, bezpečné množství radioaktivní látky. Specializovaná kamera pořizuje snímky cesty látky vaším srdcem. Tyto obrázky ukazují vašemu lékaři, zda srdečními svaly protéká dostatek krve a kde je průtok krve snížen.
- Počítačová tomografie (CT) angiogram. CT angiogram využívá specializovanou rentgenovou technologii, která dokáže vytvořit více snímků – průřezové 2D řezy – vašeho srdce. Tyto obrazy mohou detekovat zúžené nebo zablokované koronární tepny.
- Stress tes9xt. Stress test odhaluje, jak dobře funguje vaše srdce, když cvičíte. V některých případech můžete místo cvičení dostat lék na zvýšení srdeční frekvence. Tento test se provádí pouze tehdy, když nejsou žádné známky akutního koronárního syndromu nebo jiného život ohrožujícího srdečního stavu, když jste v klidu. V stress test lze použít EKG, echokardiogram nebo zobrazení perfuze myokardu, abyste viděli, jak dobře vaše srdce funguje.
Léčba akutního koronárního syndromu
Bezprostřední cíle léčby akutního koronárního syndromu jsou:
- Zbavte se bolesti a úzkosti
- Zlepšit průtok krve
- Obnovte srdeční činnost co nejrychleji
Dlouhodobým cílem léčby je zlepšit celkovou funkci srdce, zvládnout rizikové faktory a snížit riziko srdečního infarktu. Ke splnění těchto cílů lze použít kombinaci léků a chirurgických postupů.
Léky
V závislosti na vaší diagnóze mohou léky pro pohotovostní nebo pokračující péči (nebo obojí) zahrnovat:
- Trombolytika (odstraňovače krevních sraženin) pomáhají rozpouštět krevní sraženinu, která blokuje tepnu.
- Nitroglycerin zlepšuje průtok krve dočasným rozšířením krevních cév.
- Protidestičkové léky pomáhají předcházet tvorbě krevních sraženin a zahrnují aspirin, klopidogrel (Plavix), prasugrel (Effient) a další léky.
- Betablokátory pomáhají uvolnit váš srdeční sval a zpomalit srdeční frekvenci. Tyto léky snižují nároky na vaše srdce a snižují krevní tlak. Příklady zahrnují metoprolol (Lopressor, Toprol-XL) a nadolol (Corgard).
- Inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE) rozšiřují krevní cévy a zlepšují průtok krve, což umožňuje srdci lépe pracovat. Mezi tyto léky patří lisinopril (Prinivil, Zestril), benazepril (Lotensin) a další léky.
- Blokátory receptoru angiotenzinu pomáhají kontrolovat krevní tlak a zahrnují irbesartan (Avapro), losartan (Cozaar) a několik dalších léků.
- Statiny snižují množství cholesterolu pohybujícího se v krvi a mohou stabilizovat usazeniny plaku, což snižuje pravděpodobnost jejich prasknutí. Statiny zahrnují atorvastatin (Lipitor), simvastatin (Zocor, Flolipid) a několik dalších léků.
Chirurgie a další procedury
Váš lékař může doporučit jeden z těchto postupů k obnovení průtoku krve do vašich srdečních svalů:
- Angioplastika a stentování. Při tomto postupu lékař zavede dlouhou, malou hadičku (katétr) do zablokované nebo zúžené části vaší tepny. Přes katétr se do zúžené oblasti protáhne drát s vypuštěným balónkem. Balónek se poté nafoukne, čímž se tepna otevře stlačením usazenin plaku proti stěnám tepny. Síťovaná trubice (stent) je obvykle ponechána v tepně, aby pomohla udržet tepnu otevřenou.
- Koronární bypass. Při tomto postupu chirurg odebere kus krevní cévy (štěp) z jiné části vašeho těla a vytvoří novou cestu pro krev, která obchází (obchází) zablokovanou koronární tepnu.
Životní styl a domácí prostředky
Změny zdravého životního stylu srdce jsou důležitou součástí prevence infarktu. Mezi doporučení patří:
- Nekuřte tabák. Pokud kouříte tabák, musíte s ním přestat. Poraďte se se svým lékařem, pokud potřebujete pomoc při odvykání kouření. Vyhněte se také pasivnímu kouření.
- Jezte zdravou stravu. Jezte stravu s velkým množstvím ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků a mírným množstvím nízkotučných mléčných výrobků a libového masa.
- Fyzicky aktivní. Pravidelně cvičte a buďte fyzicky aktivní. Pokud jste pravidelně necvičili, poraďte se se svým lékařem o nejlepším cvičení, abyste mohli začít se zdravou a bezpečnou rutinou.
- Zkontrolujte si cholesterol. Nechejte si pravidelně kontrolovat hladinu cholesterolu v krvi v ordinaci svého lékaře. Vyhněte se masu a mléčným výrobkům s vysokým obsahem tuku a cholesterolu. Pokud vám lékař předepsal statin nebo jiné léky na snížení cholesterolu, užívejte je denně podle pokynů svého lékaře.
- Kontrolujte svůj krevní tlak. Nechejte si pravidelně kontrolovat krevní tlak podle doporučení lékaře. Užívejte léky na krevní tlak denně podle doporučení.
- Udržujte si zdravou váhu. Nadváha zatěžuje vaše srdce a může přispět k vysokému cholesterolu, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce, srdečním chorobám a dalším onemocněním.
- Zvládejte stres. Chcete-li snížit riziko srdečního infarktu, snižte stres ve svých každodenních činnostech. Přehodnoťte pracovní návyky a najděte zdravé způsoby, jak minimalizovat stresové události ve vašem životě nebo je řešit. Pokud potřebujete pomoc při zvládání stresu, poraďte se se svým lékařem nebo odborníkem na péči o duševní zdraví.
- Alkohol pijte s mírou. Pokud pijete alkohol, pijte s mírou. Pití alkoholu zvyšuje krevní tlak.
Příprava na schůzku s lékařem
Pokud máte náhlou bolest na hrudi nebo jiné příznaky akutního koronárního syndromu, okamžitě vyhledejte pohotovostní péči nebo zavolejte na nouzové telefonní číslo.
Váš popis příznaků poskytuje důležité informace, které pomohou týmu záchranné služby stanovit diagnózu. Buďte připraveni odpovědět na následující otázky.
- Kdy se objevily známky nebo příznaky?
- Jak dlouho příznaky trvaly?
- Jaké příznaky aktuálně pociťujete?
- Jak byste popsal bolest?
- Kde se bolest nachází?
- Jak byste ohodnotili intenzitu bolesti?
- Zhoršuje nebo zmírňuje něco příznaky?
