Halucinace, kde někdo vnímá něco, co ve skutečnosti není přítomno (například vidět, slyšet nebo cítit věci, které tam nejsou), mohou způsobit, že člověk a jejich rodinní příslušníci cítí strach, zmatek a úzkost. Když starší dospělý, stejně jako babička, často zažívá halucinace, může se to týkat. Existuje několik příčin, od zdravotních stavů až po vedlejší účinky léků. Níže vysvětlíme nejčastější příčiny halucinace u starších dospělých a poskytneme informace o diagnostice a možnostech léčby.
1. Demence a Alzheimerova choroba
Demence, zejména Alzheimerova choroba, je jednou z nejčastějších příčin halucinace u starších dospělých. Alzheimerova choroba je progresivní neurologická porucha, která způsobuje poškození mozkových buněk, což vede k kognitivnímu poklesu. Jak se mozek zhoršuje, může ovlivnit různé funkce, včetně vnímání a paměti. Halucinace v Alzheimerově chorobě mohou vzniknout v důsledku změn v mozkové chemické rovnováze nebo kvůli zmatku způsobeným ztrátou paměti. Části mozku zodpovědného za zpracování smyslových informací se mohou narušit, což vede k nesprávným představením nebo „falešným“ smyslovým zážitkům.
Diagnóza
K diagnostice demence a Alzheimerovy choroby je zapotřebí komplexní lékařské hodnocení. Toto hodnocení často zahrnuje fyzickou a neurologickou zkoušku, kognitivní testování a zobrazování mozku (jako je skenování MRI nebo CT). Lékař se může také zeptat na anamnézu rodiny a provést hodnocení duševního stavu, aby se vyhodnotila kognitivní funkce. Halucinace jsou častější v pozdějších stádiích Alzheimerovy choroby, takže včasná diagnóza se může zaměřit na identifikaci kognitivního poklesu.
Možnosti léčby:
V současné době neexistuje lék na Alzheimerovu chorobu, ale léky mohou pomoci zvládnout příznaky. Inhibitory cholinesterázy (např. Donepezil, rivastigmin) mohou být předepsány pro zpomalení kognitivního poklesu a pomoci s problémy s pamětí. V některých případech mohou být antipsychotické léky (např. Quetiapin, risperidon) používány opatrně k léčbě halucinací, ale tyto léky jsou obvykle vyhrazeny pro závažné případy kvůli vedlejším účinkům, zejména u starších dospělých. Pomáhá také nefarmakologické přístupy, jako je kognitivní stimulační terapie a udržování stabilního prostředí s nízkým stresem.
2. Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní porucha, která primárně ovlivňuje pohyb, ale může také vést k kognitivním změnám, včetně halucinací. Toto onemocnění způsobuje ztrátu buněk produkujících dopamin v mozku, což narušuje komunikaci mezi různými částmi mozku. Toto narušení může vést k motorickým příznakům (jako je třes a tuhost) a symptomy nemotorů, včetně halucinace. Halucinace mohou být vizuální halucinace (např. Vidění lidí nebo zvířat) nebo sluchové halucinace (slyšení hlasů) a mají tendenci se vyskytovat s postupem onemocnění nebo v důsledku léku.
Diagnóza
Parkinsonova choroba je diagnostikována kombinací anamnézy anamnézy, fyzického vyšetření a pozorování symptomů. Neexistuje jediný test na Parkinsonovu chorobu; Neurolog však může provádět různé diagnostické testy, včetně MRI skenů nebo krevních testů, aby se vyloučily jiné podmínky. Diagnóza je často potvrzena na základě přítomnosti motorických symptomů (jako je třes nebo bradykineze) a anamnézy pacienta.
Možnosti léčby:
Parkinsonova choroba může být léčena léky, které pomáhají kontrolovat příznaky, zejména dopaminové náhrady (např. Levodopa) nebo agonisty dopaminu (např. Pramipexol). Léky používané k léčbě Parkinsonovy choroby však mohou někdy vyvolat nebo zhoršit halucinace, zejména u starších dospělých. V těchto případech mohou lékaři upravit lék, snižovat dávky nebo vyzkoušet alternativní ošetření. Pokud halucinace přetrvávají, mohou být při nízkých dávkách použity antipsychotické léky (jako je quetiapin), i když musí být pečlivě monitorovány kvůli potenciálním vedlejším účinkům.
3. Vedlejší účinky léků
Některé léky, zejména léky, které jsou běžně předepsané starší dospělé, mohou způsobit halucinace jako vedlejší účinek. Je známo, že léky, jako jsou benzodiazepiny, antidepresivy, anticholinergika a opioidy, zvyšují riziko halucinací, zejména při užívání ve vyšších dávkách nebo po delší dobu. Tato léčiva mohou narušit rovnováhu neurotransmiterů v mozku nebo ovlivnit oblasti mozku zapojeného do smyslového zpracování, což vede k vnímání poruch.
Diagnóza
Diagnóza halucinací vyvolaných léky vyžaduje důkladné přezkoumání historie užívání léků pacienta. Lékař zhodnotí načasování halucinací vzhledem k použití nových léků nebo změn v dávce. Pro kontrolu úrovní specifických léků v těle mohou být také provedeny krevní testy nebo screening léčiv.
Možnosti léčby:
Pokud je lék podezření, že je příčinou, může lékař navrhnout snížení dávky léku, přerušit tento lék nebo přejít na alternativní lék s nižším rizikem způsobující halucinace. Při úpravě léků je nezbytné úzce spolupracovat s lékařem, protože náhlé přerušení některých léků může mít vážné vedlejší účinky.
4. Delirium
Delirium je stav akutního zmatku a dezorientace, často vyvolaný základním zdravotním stavem, jako je infekce, dehydratace nebo metabolická nerovnováha. Starší dospělí jsou obzvláště zranitelní vůči deliriu a halucinace jsou běžným příznakem. Delirium vyplývá z nerovnováhy ve funkci mozku, často vyvolaná fyzickou nemocí nebo lékařským zásahem (např. Chirurgie, hospitalizace). V tomto stavu může mozek nesprávně interpretovat smyslové informace, což vede k halucinacím.
Diagnóza
Delirium je diagnostikováno klinickým hodnocením, včetně přezkumu lékařské anamnézy pacienta, současných zdravotních stavů a léků. Lékař také posoudí kognitivní funkci, rozsah pozornosti a celkovou úroveň vědomí pacienta. Krevní testy a zobrazovací studie mohou být provedeny za účelem identifikace jakýchkoli základních příčin, jako je infekce nebo dehydratace.
Možnosti léčby:
Léčba pro delirium se zaměřuje na řešení základní příčiny (např., Léčba infekcí, korekce dehydratace nebo řízení metabolické nerovnováhy). Může také pomoci zajištění klidného a známého prostředí, protože může minimalizovat fyzická omezení nebo zbytečné léky. V některých případech mohou být antipsychotická léčiva (jako je haloperidol) předepsána pro závažné halucinace, ale tyto léky by měly být používány opatrně u starších dospělých.
5. Vize nebo Pohody sluchu
U některých starších dospělých může být halucinace spojena s senzorickou deprivací, zejména v případě významné ztráty vidění nebo sluchu. Mozek se může pokusit kompenzovat nedostatek smyslového vstupu vytvořením halucinací, zejména vizuálních nebo sluchových halucinací. Tyto halucinace jsou někdy označovány jako „syndrom Charlese Bonneta“ v případech ztráty zraku. V tomto stavu mohou jednotlivci se závažným zrakovým poškozením vidět živé, neexistující obrazy nebo lidi.
Diagnóza
Důkladné zkoumání očí nebo sluchu může pomoci určit, zda k halucinacím přispívá smyslové poškození. Testy zraku, včetně skenování sítnice nebo optické koherence tomografie, mohou diagnostikovat stavy, jako je makulární degenerace nebo diabetická retinopatie. Testy sluchu (audiometrie) mohou pomoci identifikovat ztrátu sluchu, která může přispívat ke sluchovým halucinacím.
Možnosti léčby:
Léčba se zaměřuje na zlepšení nebo kompenzaci smyslové ztráty. V případě poškození zraku může pomoci s použitím zvětšovacích zařízení nebo nápravných čoček. Sluchové pomůcky mohou zlepšit sluch a snížit sluchové halucinace. V některých případech může být také prospěšná terapie, která pomáhá jednotlivcům vyrovnat se s jejich halucinacemi, jako je kognitivní behaviorální terapie.
6. Podmínky duševního zdraví (např. Deprese, schizofrenie)
U mladších jedinců běžnější, někteří starší dospělí mohou vyvinout stavy duševního zdraví, jako je deprese nebo schizofrenie, což může způsobit halucinace. Deprese u seniorů, zejména pokud se neléčí, může vést k psychotickým rysům, včetně halucinací. Schizofrenie je chronický stav, který může způsobit sluchové nebo vizuální halucinace, i když u starších dospělých je méně běžný.
Diagnóza
Diagnóza halucinací souvisejících s duševním zdravím se provádí s komplexním psychiatrickým hodnocením. Lékař se zeptá na emoční a psychologickou anamnézu pacienta, současné příznaky a rodinnou anamnézu problémů duševního zdraví. Standardní psychiatrická hodnocení a promítání mohou pomoci určit, zda je přítomna deprese, schizofrenie nebo jiná porucha duševního zdraví.
Možnosti léčby:
Stavy duševního zdraví, jako je deprese a schizofrenie, jsou léčeny kombinací psychoterapie a léků. Antidepresiva (jako jsou SSRI) nebo antipsychotika (jako je olanzapin nebo risperidon) mohou být předepsány v závislosti na základním stavu. Terapie, včetně kognitivně-behaviorální terapie, může jednotlivcům pomoci zvládnout příznaky a zlepšit strategie zvládání.
Stručně řečeno, halucinace u starších jedinců, jako je vaše babička, mohou být způsobeny různými zdravotními stavy, vedlejšími účinky na léky nebo smyslovými poruchami. Identifikace základní příčiny je nezbytná pro správnou léčbu, jako je úprava léků, léčba neurologických stavů nebo řešení zraku a ztráty sluchu. Konzultace se zdravotnickým pracovníkem pro důkladné hodnocení je nejlepším způsobem, jak léčit a zlepšit kvalitu života jak pro postiženého jednotlivce, tak pro jejich rodinu.
