Přiznejme si to: Chronická bolest může být vysilující nejen fyzicky, ale také psychicky. Nikdy si nezvyknete cítit se každý den hrozně. Od té doby, co jsem adoptoval své psy, mi nesmírně pomohli, pokud jde o řešení účinků mé revmatoidní artritidy (RA).
Nikdy jsem si nemyslel, že mít domácího mazlíčka bude tak důležitou součástí mého života, ale mít je nablízku má nezměrný dopad na kvalitu mého života. Zde je jen několik způsobů, jak mi moji psi pomohli vyrovnat se s mojí RA:
1. Jsou skvělé v mazlení
Není nic víc uklidňujícího, než mít psa stočeného vedle mě, zvlášť když se ocitnu uprostřed příšerné světlice. Když mám vedle sebe spícího psa, zmírňuje to i mou úzkost, když jdu spát. Můj pes si vždy pěkně povzdechne, když najde dobré místo, kde se usadit na noc. Je to ta nejroztomilejší věc a hřeje mě to u srdce. Můj druhý pes mi rád v noci leží na zádech. Jako bych byl v psím sendviči.
2. Díky nim se cítím milován
Psí láska je bezpodmínečná. Bez ohledu na to, co cítím, jak vypadám nebo jestli jsem se sprchoval, moji psi mě budou vždy milovat. Podle mého názoru je tento typ lásky lepší než to, co dostáváte od většiny lidí. Na své psy se mohu vždy spolehnout. Jejich láska mi pomáhá méně se soustředit na bolest – rozptylují mě všechny psí polibky!
3. Udržují mě v pohybu
Udržet si aktivitu s chronickou bolestí je extrémně obtížné. Vím, že bych raději byl v fetální poloze na gauči zakrytý přikrývkami. Ale mít psa mi nedává na výběr. I v nejhorších dnech se stále přistihnu, jak chodím na krátké procházky po bloku. A chodit na procházky je skvělé nejen pro mého mazlíčka, ale i pro mě. Ani si neuvědomuji, že cvičím. Navíc radost, kterou má pes z pobytu venku, je nakažlivá. Když vidím, jak šťastně vrtí ocasem, cítím se šťastný i já.
Takto vypadá den s RA »
4. Vždycky mě rádi vidí
Návrat domů z návštěvy lékaře může být emocionálně nebo psychicky vyčerpávající. Nic není lepší než otevřít dveře do kuchyně psovi, který se těší, že mě vidí! Chovají se, jako bych byl roky pryč, a radost, kterou vyjadřují, může skutečně změnit výsledek mého dne.
5. Jsou také skvělými posluchači… Ne, opravdu!
Často se přistihnu, jak si povídám se svým psem. Jen tam sedí a poslouchá. Pokud náhodou pláču, slízne mi slzy z tváře. Zdá se, že je tu vždy pro mě, ať se děje cokoliv. Opravdu můj nejlepší přítel. I když nemluvím slova, zdá se, že ví, kdy ho nejvíc potřebuji.
6. Udržují mě sociální
Věci mohou být docela depresivní, když máte chronickou bolest, zvláště pokud už nemůžete pracovat. Můžete se stát poustevníkem, když máte pocit, že jste ztratili svůj účel.
Opravdu jsem ztratil svou identitu, když jsem přestal dělat vlasy a prodal svůj salon. Ale od té doby, co mám své psy, chodím víc ven. Teď se přistihnu, jak zkoumám parky se svým nejlepším přítelem. Často chodíme do tohoto psího parku na předměstí, který je celý oplocený. Potkáváme nové lidi a máme nové přátele, dokonce i několik, kteří mají také RA.
Vím, že mám tendenci zalézt do své malé ulity, ale chodit do psích parků a dokonce i na kurzy psí socializace může být skvělý způsob, jak poznat nové lidi a socializovat mého mazlíčka, díky čemuž jsme oba součástí světa tam venku.
7. Rozesmějí mě
Psí osobnosti mohou být tak praštěné. Nemohu si pomoci, ale smát se některým věcem, které denně dělají. Jeden z mých psů vrčí na televizi, když je na ní zvíře. Ta druhá ráda vyhazuje své gumové míčky do vzduchu, znovu a znovu.
Pes vám může udělat radost mnoha různými způsoby. Kdo může věnovat pozornost bolesti, když jste tak zaneprázdněni smíchem?
Když máte RA, nemůžete žít bez… »
8. Zaměstnávají mě
Pes dokáže člověka psychicky zaměstnat. Když máte společníka, nesoustředíte se tolik na svou nemoc nebo bolest.
Vím, že moje mysl zůstala docela zaneprázdněná od té doby, co jsem si pořídil oba své psy. Koupat je, krmit je, hrát si s nimi, dívat se s nimi na televizi a dokonce s nimi chodit na různá místa, drží mé další, méně příjemné myšlenky na uzdě. Je fajn neustrnout si ve vlastní hlavě.
Formování nového výhledu
Opravdu jsem se cítil ztracen, když mi byla poprvé diagnostikována RA. Ale když do mého života vstoupila tato dvě kožešinová miminka, věci se pro mě mnohem zlepšily, psychicky i fyzicky. Těším se na naše víkendy v psím parku, socializaci s ostatními majiteli psů a venčení. I když jsem sotva kdy v životě očekávala, že budu mít jednoho psa, natož dva, nedokážu si bez nich představit ani den.
Gina Mara byla diagnostikována s RA v roce 2010. Baví ji hokej a přispívá do CreakyJoints. Spojte se s ní na Twitteru @ginasabres.
