Přehled
Co je sebepoškozování?
Sebepoškozování (SI) je definováno jako jakékoli úmyslné poranění vlastního těla. Tato porucha se také nazývá sebepoškozování nebo sebepoškozování. Obvykle sebepoškozování zanechává stopy nebo způsobuje poškození tkáně. Sebepoškozování může zahrnovat kterékoli z následujících chování:
- Řezání.
- Vypalování (nebo „branding“ horkými předměty).
- Sbírání kůže nebo znovuotevření ran.
- Tahání vlasů (trichotillománie).
- Mlácení hlavou.
- Bití (kladivem nebo jiným předmětem).
- Lámání kostí.
Většina lidí, kteří se zapojí do sebepoškozování, jedná spíše samostatně než ve skupinách. Také se snaží skrývat své chování.
Příznaky a příčiny
Co způsobuje, že se člověk sebepoškozuje?
Sebezranění se může objevit u obou pohlaví a u jakékoli rasy lidí. Chování není omezeno vzděláním, věkem, sexuální orientací, socioekonomickým postavením nebo náboženstvím. Mezi lidmi, kteří se dopouštějí sebepoškozování, však existují některé společné faktory. Sebepoškozování se vyskytuje častěji mezi:
- Dospívající ženy.
- Lidé, kteří v minulosti měli fyzické, emocionální nebo sexuální zneužívání.
- Lidé, kteří mají souběžné problémy se zneužíváním návykových látek, obsedantně-kompulzivní poruchou nebo poruchami příjmu potravy.
- Jedinci, kteří byli vychováni v rodinách, které odrazovaly od projevování hněvu.
- Jednotlivci, kteří nemají dovednosti vyjádřit své emoce a nemají dobrou sociální síť podpory.
I když existuje možnost, že sebepoškození může mít za následek život ohrožující poškození, sebepoškozování není považováno za sebevražedné chování. K sebepoškozování obvykle dochází, když lidé čelí něčemu, co vypadá jako ohromující nebo úzkostné pocity. Sebezranění mohou mít pocit, že sebepoškozování je způsob:
- Dočasné zmírnění intenzivních pocitů, tlaku nebo úzkosti.
- Být skutečný, být naživu nebo něco cítit.
- Být schopen cítit bolest navenek místo zevnitř.
- Být prostředkem k ovládání a zvládání bolesti – na rozdíl od bolesti prožívané fyzickým nebo sexuálním zneužíváním.
- Poskytování způsobu, jak prolomit emocionální otupělost (samoanestezie, která umožňuje někomu řezat, aniž by cítil bolest).
- Žádat o pomoc nepřímým způsobem nebo upozorňovat na potřebu pomoci.
- Pokoušet se ovlivnit ostatní tím, že s nimi manipulujete, snažíte se o to, aby se o ně starali, snažili se v nich vyvolat pocit viny nebo se je snažili přimět, aby odešli.
Sebezraňování může být také odrazem sebenenávisti člověka. Někteří sebepoškozovatelé se trestají za to, že mají silné pocity, které jim jako dětem obvykle nebylo dovoleno vyjádřit. Mohou se také trestat za to, že jsou nějak špatní a nezasloužení. Tyto pocity jsou důsledkem zneužívání a přesvědčení, že zneužívání bylo zasloužené.
Jaké jsou příznaky sebepoškozování?
Mezi příznaky sebepoškození patří:
- Časté řezné rány a popáleniny, které nelze vysvětlit.
- Samoděrování nebo škrábání.
- Napichování jehlou.
- Mlácení hlavou.
- Přitlačení oka.
- Kousání prstů nebo paží.
- Vytrhávání si vlasů.
- Sbírání z kůže.
Mezi varovné signály, že se jednotlivec může zapojit do sebepoškozování, patří:
- Nošení kalhot a dlouhých rukávů v teplém počasí.
- Vzhled zapalovačů, žiletek nebo ostrých předmětů, které by člověk mezi věcmi člověka nečekal.
- Nízké sebevědomí.
- Potíže se zvládáním pocitů.
- Vztahové problémy.
- Špatné fungování v práci, ve škole nebo doma.
Diagnostika a testy
Jak se diagnostikuje sebepoškozování?
Pokud jedinec vykazuje známky sebepoškozování, měl by být konzultován odborník na duševní zdraví, který má zkušenosti se sebepoškozováním. Odborník na duševní zdraví bude schopen provést hodnocení a doporučit postup léčby. Sebezranění může být příznakem psychiatrického onemocnění, včetně:
-
Poruchy osobnosti (zejména hraniční porucha osobnosti).
-
Bipolární porucha.
- Velká deprese.
-
Úzkostné poruchy (zejména obsedantně-kompulzivní porucha).
-
Schizofrenie.
Management a léčba
Jak se léčí sebepoškozování?
Terapie může být použita, aby pomohla člověku přestat se zapojovat do sebepoškozování:
- Kognitivně-behaviorální terapie může být použita k tomu, aby se jednotlivci naučili rozpoznávat a řešit spouštěcí pocity zdravějšími způsoby.
- Posttraumatické stresové terapie mohou být užitečné pro sebepoškozující osoby, které mají v anamnéze zneužívání nebo incest.
- Skupinová terapie může být užitečná při snižování studu spojeného se sebepoškozováním a při podpoře zdravého vyjadřování emocí.
- Rodinná terapie může pomoci řešit jakoukoli historii rodinného stresu souvisejícího s chováním a může pomoci členům rodiny naučit se mezi sebou komunikovat příměji a bez odsudků.
Kromě toho hypnóza nebo jiné seberelaxační techniky pomáhají snížit stres a napětí, které často předcházejí incidentům sebepoškozování.
Ke snížení počáteční impulzivní reakce na stres lze použít léky, jako jsou antidepresiva nebo léky proti úzkosti.
Výhled / Prognóza
Jaká je prognóza (šance na uzdravení) pro osoby, které se sebepoškozují?
Prognóza se liší v závislosti na emocionálním nebo psychickém stavu člověka. Je důležité určit faktory, které vedou k sebepoškozujícímu chování jedince. Je také důležité identifikovat všechny již existující poruchy osobnosti, které je třeba léčit.