Heather Lagemannová začala psát svůj oceňovaný blog Invasive Duct Tales, když jí v roce 2014 diagnostikovali rakovinu prsu. Sledujte ji na Twitteru @heatherlagemann a přečtěte si náš profil zde.
1. Fáze realizace.
Mnoho mých kamarádů s rakovinou prsu mi řeklo, že jejich okamžitá reakce na diagnózu byla: „Přijdu o vlasy?“ první a „umřu?“ druhý. Je to úplně normální, protože, myslím, filmy nás učily, že chemoterapie = pleš a nikdy nekončící zvracení, že? Jsem skutečná zdravotní sestra a možná přetlakový reaktor, takže jsem si říkal: „Umírám! Umírám! Zemřu dnes?!“ Pak asi po hodině mého průvodu strachu moje teta kadeřnice řekla: „Mohu vám sehnat dobrý šampon a kondicionér, které by vám mohly pomoci udržet si vlasy.“
2. Fáze lhostejnosti.
Moje okamžitá odpověď – která ve mně zůstala, dokud jsem nezačal ztrácet vlasy – byla: „Koho to zajímá? Lidi, chtěl jsem se z téhle věci dostat živý, a pokud to moje vlasy musely zaplatit, tak ať. V podstatě jsem se v tu chvíli rozešel se svými dlouhými, krásnými a hustými vlasy. „To nejsi ty; to jsem já,“ řekl jsem a otočil zápěstí. „Oh, a BTW, nic pro mě neznamenáš! A nikdy jsi to neudělal!“
3. Fáze tolika převrácení očí.
Tady je ta věc. Když lidem řeknete, že máte rakovinu, zvláště jako mladá žena, jdou rovnou do řeči o vypadávání vlasů, bez ohledu na to, co může chemoterapie udělat s celým vaším tělem nebo s rakovinou, která se vás snaží zabít. Dostanete spoustu: „Možná nepřijdete o vlasy. Víš, že ne každý. Maminka chůvy sousedky mé sestry ne,“ a „Slyšela jsem, že když používáte tento speciální šampon a kartáčujete si vlasy pouze o půlnoci v noci za úplňku, když jsou přílivy vysoké a máte na sobě červený lak na nehty , nepřijdeš o vlasy.“
4. Fáze čištění.
V dubnu mi byla diagnostikována rakovina, v červnu jsem začala s chemoterapií a v červenci jsem přišla o vlasy. Ale na začátku května, celé dva měsíce předtím, než jsem přišel o vlasy, jsem pozval svou sestřenici a dal jsem jí všechny své vlasové zásoby. Když jsem jí poprvé podal svou lahvičku drahého termálního stylingového séra, zděšeně se na mě podívala. „Vezmi si to,“ zasmál jsem se. „Není to tak, že bych to už potřeboval.“
„Nemyslím si, že to zvládnu,“ řekla. „Tohle je divné.“ Ale stále jsem se rozcházela s vlasy a za trest jsem se další dva měsíce chovala ke svým vlasům jako kecy.
5. Dobrodružná etapa.
Řekla jsem si, že z vypadávání vlasů si můžu udělat legraci tím, že zkusím všechny střihy, které jsem se vždycky bála vyzkoušet. Takže nejdřív jsem dostal ofinu. Ne, ne pohled na mě. Pak jsem to zkrátil. Jo, to se mi taky moc nelíbilo. Poté, co jsem opravdu začal hubnout, šel jsem do pixie střihu. Oh, tak špatné. Vůbec ne zábavné. Existuje důvod, proč jsem si nechal vlasy dlouhé a rovné. Vypadalo to na mě dobře.
6. Smutná etapa.
Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy mi začaly padat vlasy. Bylo to právě ve chvíli, kdy jsem se chystal číst knížku před spaním svému tříletému dítěti. Vyndal jsem svůj držák na culík, abych s ní mohl ležet, a přišlo s ním asi 25 vlasů. Šel jsem je zahodit a dal jsem vlasům další průchod a další vlasy vyskočily z lodi. Musel jsem se otočit, abych si tu knihu přečetl, ale ten večer mi nebylo nic jiného než smutný.
7. Jeviště, které je tak směšné, je to k smíchu.
Nemůžu ti říct, jak je to k smíchu, vytrhat si hrsti vlasů a nechat je odnést větrem, jako by to chmýří pampeliška, když jsi na procházce se svým nejlepším přítelem. Jako, fakt mě to rozesmálo. Je také super zábavné válet si hlavu. Nebo nechat svou nemluvnou dcerku hravě vytrhávat kousky vlasů a přitom pít láhev v náručí. Abyste konečně viděli, že si musíte oholit hlavu, aby se neutopila v moři vašich spadlých vlasů, zatímco se plazí po podlaze obýváku.
8. Fáze šílení eff!
Tato fáze začala ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že je čas oholit si hlavu (po sprše s obzvláště ucpáváním odtoku) a trvala o něco méně než týden. Tato fáze je podobná, jako když váš bývalý dostane nového partnera. Je to jako, přes přes. Pro skutečné. Jeho hlavními body byl pláč, ošklivé pobavení mého manžela, vzlykání do zrcadla, odmítání opustit dům a – pravděpodobně hlavně proto, že jsem byla také v agónii brzké menopauzy vyvolané chemoterapií – ach, mnohem víc pláče mé spadlé vlasy.
9. Fáze nachlazení.
Tvoje hlava je bez vlasů jako, vážně, vážně zima. Budete doslova potřebovat nějaké noční čepice. Kdo ví? Můj děda asi věděl…
10. Fáze, kdy je zase všechno vtipné.
Jednoho dne, asi týden poté, co jsem přišel o vlasy, jsem se podíval do zrcadla a uvědomil jsem si, že vypadám jako Voldemort – plešatý a napůl mrtvý – a bylo to zábavné. Stále jsem se vracela k zrcadlu a nacházela nové lidi. Britney Spears, cca 2007. Dr. Evil. GI Jane. To nakonec a často vedlo k tomu, že jsem se na svého manžela přikradla a vyděsila ho tím, že jsem udělala svůj nejlepší Glumský dojem. Když se nemůžete smát své pleši, kdo může?
11. Konečná fáze: opětovný růst.
Přijde bod, kdy chemoterapeutika konečně dojdou z vašeho systému a vaše vlasy se začnou vracet. Vítáte ten příšerný malý šmrnc a je to řasa, kterou špehovám? Ale pak si uvědomíte, že zbytek vašeho těla také dorůstá. Chceš říct, že si musím znovu oholit nohy??
A to je, když víte, že jste tou věcí prošli a dostali se na druhou stranu. Takže se poplácáváte po zádech, odmítáte si holit podpaží příliš dlouho a nakonec se vzdáte a budete tiše plakat do břitvy, zatímco se znovu učíte nejistý sport, kterým je holení kolen.