Může být podceněním říci, že zbavit se své hrdosti a radosti v první školní den není snadné. „Bude se k nim učitel chovat dobře? jsou připraveni? Dopoledne já připraven?!“
Vaše mysl pravděpodobně závodí. Ale najděte úlevu v tom, že většina rodičů kolem vás má stejné myšlenky. Můžete se s někým z tohoto seznamu spojit?
1. Je moje dítě opravdu tak staré?
Zdá se, že teprve včera byla nahá a křičela. Počkejte – to bylo včera. Prosím, nechte ji ve škole oblečení.
2. Jsem opravdu tak starý?
Nemůžu mít 5leté dítě. Jsem mladý a moderní. Stále lidé říkají hip? Zeptám se někoho, kdo nosí zvonové kalhoty.
3. Jsou ostatní rodiče tak staří?
Ten otec vypadá, že mu je 16. Měl své dítě, když mu bylo 11? Pokud se někdo zeptá, jestli je moje dítě moje vnouče, budu si stěžovat celou cestu zpátky do kojeneckého ústavu.
4. Je v pořádku, když doprovodím své dítě do její třídy?
Nemám problémy s přílohou. Chci s ní být jen o chvíli déle, než začne chodit do školy a dostuduje vysokou školu a navštěvuje ji pouze o Vánocích. Mohu ji teď uzemnit za to, že je v budoucnu špatná dcera?
5. Co je to za zápach?
Všechny školy začínají vonět jako nový koberec, čerstvá barva a strach. Pokud to není škola. Možná jsem měla nosit víc deodorantu.
6. Tak to je učitel?
Vedla jsem tři dny pohovorů, abych najala první chůvu svého dítěte, a ona jen sledovala mou dceru, když jsem šel k poštovní schránce. Pokud si tahle podivná žena, kterou jsem nikdy předtím neviděl, myslí, že si sem může jen tak zatančit a postarat se o život mé dcery na dalších 180 dní, tak má asi pravdu.
7. Tento učitel vypadá mile.
Poté, co si s ní trochu promluvíme, přijde z ní zdvořilá, zábavná a extrémně chytrá. Nebyly tam vůbec žádné červené vlajky. Samozřejmě, přesně to by psychopat chtěl, abych si myslel.
8. Ve třídě je mnohem víc skvělých věcí, než když jsem byl dítě.
Páni, nástěnka je také interaktivní počítač. Když jsem byl ve škole, učitelka psala křídou, a aby ji získala, musela bojovat s pterodaktylem.
9. Musím číst celou tuto školní příručku?
Ta věc má asi 40 stran. Je to školka, ne raketoplán. Přijdu na to za pochodu.
10. Nemám ponětí, co se děje.
Proč jsem zahodil tu pitomou příručku?
11. Moje dítě vypadá tak velké.
Podívejte se na mou dceru, jak tam sedí u stolu. Stejně jako já v práci. Počkej, já vím, kam tahle cesta vede. Nebuď jako já, holka. Vypadni, dokud ještě můžeš.
12. Moje dítě vypadá tak malé.
Ten kluk támhle je dvakrát větší než moje dítě. Byl zdržen v předškolním věku? Jako vícekrát? Nebo možná jen snědl zeleninu. Počkat, on má knír?
13. Naučil jsem své dítě dostatečně?
Pokud bude o krok za ostatními dětmi, nedostane se na dobrou vysokou školu a skončí jako bezdomovec pod mostem. Pak nemůže nikdy uspořádat večeři na Den díkůvzdání a já budu nucen ji mít doma každý rok. Nesnáším mytí nádobí.
14. Najde si moje dítě přátele?
Neměl jsem čas naučit ji sociální nuance – ach, udělala si devět přátel, než jsem dokončil tu větu. Možná bych se od ní měl poučit.
15. Co když se stanou více než přáteli?
Roste příliš rychle. Raději bych hned teď stanovil nějaká pevná pravidla pro randění. Pravidlo 1: Ne. To by to mělo zakrýt.
16. Oblékl jsem svou dceru správně?
Strávil jsem hodiny výběrem dokonalého oblečení, abych jí pomohl zapadnout a přitom byl stále jedinečný. Okamžitě to ignorovala a místo toho si vzala tričko s dinosaury.
17. Jak se jí na zbrusu nových kalhotách udělala skvrna od trávy?
Během cesty z auta do školy nenarazila na jediné stéblo trávy. Její schopnost ničit oblečení je nadpřirozená. Možná bych ji měl přihlásit do Bradavic.
