Malá studie na 25 veteránech zjistila, že změna stravy u některých lidí zmírnila migrény.
Podle malé studie může strava s nízkým obsahem glutamátu (aminokyseliny) zmírnit migrény. Měsíc vyhýbání se potravinám s vysokým obsahem glutamátu vedl u skupiny 25 lidí se syndromem války v Zálivu ke snížení počtu migrén.
Veteráni války v Zálivu často trpí jedinečným souborem zdravotních problémů, kterému se někdy říká syndrom války v Zálivu. Jedním z těchto příznaků je migréna. Jejich migrény nemusí být úplně stejné jako migrény u běžné populace – mohou mít jiné spouštěče, závažnost nebo přidružené příznaky.
Vědci však mají podezření, že glutamát, neurotransmiterová látka v mozku a běžná přídatná látka v potravinách, hraje v migrénách celkově určitou roli. Pokud se tato souvislost mezi glutamátem a migrénou shoduje jak u veteránů války v Zálivu, tak u ostatních osob trpících migrénou, pak by dieta s nízkým obsahem glutamátu, která pomáhá veteránům, mohla prospět i přibližně 1 miliardě lidí na celém světě, kteří žijí s migrénou.
V současné době existuje více než 80 různých léků na léčbu migrény, včetně nové skupiny látek, které blokují chemický posel zvaný CGRP. Neurolog Ian Meng z University of New England v Biddefordu ve státě Maine však říká: Stávající léky nejsou účinné pro každého. Změna stravování by mohla být nízkorizikovým a snadným způsobem, jak migrény zmírnit.
Glutamát je jednak neurotransmiterová látka, která stimuluje nervové signály v mozku, jednak aminokyselina, která se nachází v rajčatech, taveném mase, zrajících sýrech, houbách a samozřejmě v glutamátu sodném. Po dobu jednoho měsíce jedlo 25 veteránů války v Perském zálivu stravu s nízkým obsahem glutamátu, která je plná celého ovoce a zeleniny, a vyhýbali se potravinám s vysokým obsahem glutamátu, jako je sójová omáčka, houby a ultra zpracované potraviny.
Před zahájením této diety 64 % těchto veteránů uvedlo, že v předchozím týdnu trpělo migrénou. Neurovědkyně Ashley VanMeterová z Georgetownské univerzity ve Washingtonu to uvedla na tiskové konferenci na výročním zasedání Společnosti pro neurovědy: Po měsíci konzumace stravy s nízkým obsahem glutamátů toto číslo kleslo na přibližně 12 %. Po skončení měsíční diety se 88 % lidí ve studii rozhodlo na této dietě zůstat. „Mají pocit, že jim tato dieta jednoznačně prospívá,“ řekl VanMeter.
Doprovodné snímky mozku ukázaly, že část zrakového systému směrem k zadní části mozku se po skončení diety ztenčila, což naznačuje, že tato nervová změna by se mohla podílet na snížení migrény.
Glutamát ve stravě se obvykle do mozku nedostane; tuto aminokyselinu drží na uzdě hematoencefalická bariéra. Vědci však předpokládají, že u některých lidí může tato bariéra prosakovat a glutamát propouštět. Tento příliv glutamátu může aktivovat nervové buňky způsobem, který vede k migréně.
Vědci si nejsou jisti, zda strava s nízkým obsahem glutamátu může pomoci lidem, kteří trpí migrénami a nemají syndrom války v Zálivu. Podle Menga však snížení konzumace glutamátu stojí za pokus. Toto opatření s sebou nenese žádné riziko.
VanMeter a jeho kolegové zahájí pravděpodobně v lednu 2026 studii, která bude zkoumat účinky této diety u lidí, kteří trpí migrénou, ale nemají syndrom války v Zálivu.
Zdroje informací:
