Od dětství byla Malak Kikhia fascinována těhotenstvím. „Kdykoli byla moje máma nebo její kamarádky těhotné, vždy jsem měl ruku nebo ucho na jejich břiše, cítil jsem a poslouchal, zda dítě kopne. A ptala jsem se na spoustu otázek,“ říká.
Jako nejstarší dcera ze čtyř se také ujala role velké sestry v plné síle tím, že pomáhala své matce pečovat o její sestry. „Vždycky jsem milovala děti. V 80. letech jsem měla herní kojící sadu se stetoskopem, injekční stříkačkou a náplastmi a hrála jsem si s ní se svými panenkami a sestrami,“ říká. „Už v raném dospívání jsem věděla, že chci být porodní sestrou.“
Byl to sen, který si splnila. Malak, nyní porodní sestra v Georgii, pomohla porodit přes 200 miminek a stále přibývají. „Je pravda, co se říká: Pokud najdete práci, kterou milujete, nemusíte nikdy v životě pracovat jediný den,“ říká.
Smích na porodním sále
Malak je první generací libyjského Američana. Její rodiče emigrovali z Benghází jako studenti v roce 1973 na univerzitu v Santa Barbaře. Během té doby měli své první dvě děti – včetně Malaka – předtím, než se rodina přestěhovala do Columbie, Missouri, aby navštěvovala University of Missouri. Malak tam strávil většinu svého dětství. Když se v roce 1995 vdala, přestěhovala se do Gruzie.
Když pracuje na jihu, většina pacientů, které vidí, nejsou Arabové ani muslimové. Přestože nosí při dodávkách čistící čepici, její zaměstnanecký odznak hrdě zobrazuje její obrázek v hidžábu.
„Nikdy neskrývám, že jsem muslimka,“ říká. „Ve skutečnosti to vždy vysvětlím svým pacientům, aby věděli, že tato legrační, normální dáma je muslimka.“ Mohou dokonce nahlédnout do jejích fialově obarvených vlasů pod její čistící čepicí.
A Malak říká, že má stovky pozitivních zkušeností s rodinami. „Snažím se věci odlehčit a přimět maminky, aby se cítily méně úzkostné,“ říká. „Když vidím, že je máma nervózní, můžu říct: ‚Tak co se tady děje? Jsi nafouklý, plynatý nebo máš zácpu?“ Smějí se a to prolomí ledy.“
Malak říká, že dostává mnoho zpráv na Facebooku od pacientů, které jí děkují za to, že jejich porodní zkušenost byla pozitivní. „Když jsem porodila své 100. dítě, dostala jsem od rodiny povolení zveřejnit fotku mě a ní na sociálních sítích, a tak se to stalo virálním,“ vzpomíná. „Když mí minulí pacienti viděli obrázek, začali komentovat, jaké číslo mají jejich děti! Vehnalo mi to slzy do očí.“
Změna vnímání toho, co „muslim“ znamená
Malak, jakkoli je optimistická, přiznává, že v práci zažila předsudky, a to jak přímo, tak nepřímo. Nejvýraznější událost se objevila čerstvě po ošetřovatelské škole, když pracovala v dialyzačním středisku.
Nacházelo se na předměstí Georgie, které nebylo příliš rozmanité, a v práci nosila hidžáb. Vzpomíná si, jak několik mužů prohlásilo, že nechtějí, aby se o ně staral Arab.
„Jeden konkrétní pán dal jasně najevo, že nechce, abych se o něj staral, protože jsem Arab a muslim. Řekl, že se necítí bezpečně, a řekl mi: ‚Jen nikdy nevíš‘.“
Malak koordinoval se svými kolegy, aby se ujistil, že je o něj náležitě postaráno, kdykoli byl v centru, ale když si její manažer všiml, že se o něj nikdy nestarala, konfrontovala Malaka.
„Podívala se mi mrtvě do očí a řekla mi: ‚Jsi fantastická sestra. Věřím ti. A na ošetřovatelské škole jsi složil přísahu, že se o všechny pacienty bez ohledu na to postaráš. Mám tvá záda.“
Od té chvíle se Malak o muže začal starat. „Nejprve si stěžoval, ale řekl bych mu, že jsem to byl já nebo dlouhé čekání, než bude k dispozici jiná sestra.“
„Fňukal a bafal,“ usměje se. Zůstala však profesionální a vycházela vstříc jeho postoji, dokud se nestalo něco zcela neočekávaného. „Nakonec jsem se stala jeho oblíbenou ošetřovatelkou a on mě požádal jen o to, abych se o něj postaral.“
Jak se jejich vztah vyvíjel, muž se Malakovi omluvil a vysvětlil, že byl špatně informován. „Řekl jsem mu, že rozumím a že mým úkolem je ukázat Američanům pozitivní stránku amerického muslima.“
Být muslimskou matkou v Americe
Malak není jen zdravotní sestra, která pomáhá novopečeným maminkám přivést jejich miminka na svět. Sama je také matkou, má tři syny a dvě dcery. Všichni jsou Američané narození jako ona a všichni jsou vychováni jako muslimové.
Její synové – dvojčata studují střední školu a dcerám je 15 a 12 let, zatímco nejstarší syn studuje vysokou školu a armádní národní gardu.
„Chtěl se přidat, když mu bylo 17. Byl jsem šokován. Nerozumím armádě a myslela jsem jen na to, že jde do války,“ vzpomíná. „Ale je to silný muž a hrdý na tuto zemi jako já.“ Jsem na něj velmi hrdý.“
Zatímco Malak vychovává své dcery podle muslimských zásad, ona je také vychovává tak, aby jim vyhovovalo mluvit o ženských problémech a sexualitě. „Od mládí je učili slovo vagína. Jsem přece porodní sestra!“
Také je vychovává k tomu, aby se sami rozhodovali, například zda nosit hidžáb nebo ne. „Jako ženy si zasloužíme právo kontrolovat, co se děje s našimi těly.“ Dodává: „Nenutím dívky nosit hidžáb. Myslím, že je to závazek, takže pokud se rozhodnou nosit, je to něco, co se musí zavázat nosit. Byl bych raději, kdyby s tím rozhodnutím počkali, dokud nebudou starší.“
Jiné ženy, různé pohledy
Malak pracuje nejen na změně perspektiv a předsudků jako zdravotní sestra a matka, ale také pomáhá překlenout kulturní rozdíly jinými způsoby. Jako muslimka pracující v oblasti ženského zdraví je v jedinečné pozici a někdy pomáhá jiným muslimským ženám orientovat se v novém terénu, pokud jde o zdravotní péči.
„V naší kultuře jsou ženské problémy, jako je vaše menstruace a těhotenství, považovány za velmi soukromé a neměly by se o nich mluvit s muži. Některé ženy jdou tak daleko, že o těchto problémech se svými manžely nemluví,“ vzpomíná na jeden z mnoha případů, kdy byla povolána, aby konzultovala porod pro arabsky mluvící ženu, která měla komplikace. „Po telefonu s ní mluvil mužský tlumočník, který jí řekl, aby vystrčila dítě, ale ona nereagovala.“
„Chápala jsem její váhání,“ řekla. „Byla v rozpacích, že jí muž říká něco o jejím těhotenství. Tak jsem se jí postavil do očí a řekl jí, že teď musí dítě vytlačit, jinak zemře. Pochopila a začala ho řádně bezpečně vytlačovat.“
O tři měsíce později přišla do nemocnice těhotná švagrová téže ženy a žádala Malaka. „Měla falešný porod, ale pak se vrátila a porodila jsem její dítě. Právě taková spojení jsou odměňující.“
Navazování spojení
Ať už přivádí na svět novorozence, učí své dcery, jak se cítit pohodlně ve svém vlastním těle, nebo mění vnímání jednoho pacienta po druhém, Malak si je dobře vědoma obav – a obrovských možností – být muslimskou zdravotní sestrou v Americe. .
„Navenek jsem muslimka v hidžábu… Vejdu na veřejné místo a je tam mrtvé ticho, všichni na mě zírají,“ říká.
Na druhou stranu, jako porodní sestra Malak vykonává svou vysněnou práci a spojuje se s lidmi během jejich nejintimnějších a nejšťastnějších chvil. A právě v těchto chvílích dokáže něco zásadního – staví mosty.
