Hydrocefalus U Dětí: Tekutina Na Mozku

Co je hydrocefalus?

Hydrocefalus je stav, jehož primární charakteristikou je nadměrné hromadění tekutiny v mozku. Ačkoli byl hydrocefalus kdysi známý jako „voda v mozku“, „voda“ je ve skutečnosti mozkomíšní mok (CSF) – čirá tekutina obklopující mozek a míchu. Nadměrná akumulace CSF má za následek abnormální dilataci prostorů v mozku nazývaných komory. Tato dilatace způsobuje potenciálně škodlivý tlak na tkáně mozku. Hydrocefalus může být vrozený nebo získaný. Vrozený hydrocefalus je přítomen při narození a může být způsoben genetickými abnormalitami nebo vývojovými poruchami, jako je spina bifida a encefalokéla. Získaný hydrocefalus se vyvíjí v době narození nebo v určitém okamžiku poté a může postihnout jedince všech věkových kategorií. Například hydrocefalus ex-vacuo nastane, když dojde k poškození mozku způsobenému mrtvicí nebo traumatickým poraněním. Normální tlakový hydrocefalus se nejčastěji vyskytuje u starších osob. Může být důsledkem subarachnoidálního krvácení, traumatu hlavy, infekce, nádoru nebo komplikací chirurgického zákroku, ačkoli u mnoha lidí se vyvine normální tlakový hydrocefalus bez zjevné příčiny. Příznaky hydrocefalu se liší podle věku, progrese onemocnění a individuálních rozdílů v toleranci k CSF. V kojeneckém věku je nejzřetelnějším příznakem hydrocefalu často rychlý nárůst obvodu hlavy nebo neobvykle velká velikost hlavy. U starších dětí a dospělých mohou příznaky zahrnovat bolest hlavy s následným zvracením, nevolnost, edém papily (otok optického disku, který je součástí zrakového nervu), vychýlení očí směrem dolů (tzv. „západ slunce“), problémy s rovnováhou, špatný koordinace, poruchy chůze, inkontinence moči, zpomalení nebo ztráta vývoje (u dětí), letargie, ospalost, podrážděnost nebo jiné změny osobnosti nebo kognice, včetně ztráty paměti. Hydrocefalus je diagnostikován klinickým neurologickým vyšetřením a použitím kraniálních zobrazovacích technik, jako je ultrasonografie, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) nebo techniky monitorování tlaku.

Existuje nějaká léčba?

Hydrocefalus se nejčastěji léčí chirurgickým zavedením shuntového systému. Tento systém odvádí tok CSF z místa v centrálním nervovém systému do jiné oblasti těla, kde může být absorbován jako součást oběhového procesu. Omezený počet pacientů může být léčen alternativním postupem zvaným třetí ventrikulostomie. Při tomto postupu je ve dně třetí komory vytvořen malý otvor, který umožňuje CSF obejít překážku a proudit směrem k místu resorpce kolem povrchu mozku.

Jaká je prognóza?

Prognózu pro pacienty s diagnózou hydrocefalus je obtížné předvídat, ačkoli existuje určitá korelace mezi konkrétní příčinou hydrocefalu a výsledkem pacienta. Prognózu dále komplikuje přítomnost přidružených poruch, včasnost diagnózy a úspěšnost léčby. Příznaky normálního tlakového hydrocefalu se obvykle časem zhoršují, pokud se stav neléčí, ačkoli někteří lidé mohou zaznamenat dočasné zlepšení. Pokud se neléčí, progresivní hydrocefalus je až na vzácné výjimky smrtelný. Rodiče dětí s hydrocefalem by si měli být vědomi toho, že hydrocefalus představuje rizika pro kognitivní i fyzický vývoj. Léčba interdisciplinárním týmem lékařů, rehabilitačních specialistů a odborníků na vzdělávání je pro pozitivní výsledek zásadní. Mnoho dětí s diagnostikovanou poruchou využívá rehabilitačních terapií a vzdělávacích intervencí a pokračuje v normálním životě s několika omezeními.