Požádali jsme několik lidí, kteří žijí s rakovinou, aby nám řekli, co by si přáli, aby jim někdo řekl, než se začali léčit.
„Přál bych si, aby mi někdo brzy řekl o důležitosti získání druhého názoru v akademickém centru pro rakovinu. Obával jsem se, že můj lékařský tým v mé domovské nemocnici by byl uražen, kdybych hledal druhý názor. Od té doby jsem se dozvěděl, že by uvítali druhý názor.“
— Janet Freeman-Daily. Následujte ji Cvrlikání a navštivte Gray Connections
„Tohle je těžké.“ Nejsem si jistý, co bych si přál, aby mi bylo řečeno. Zjistil jsem, že všichni máme různé emocionální potřeby a způsoby, jak procházet tímto druhem zkušeností. Co řeknete jednomu člověku, jiný možná nebude chtít slyšet. Nejdůležitější pro mě je soustředit se na jeden den. Vytěžit z toho dne maximum, bradu zvednutou, snažit se radovat z dobrých věcí a snažit se najít humor i v těch špatných.“
— Mandi Hudsonová. Následujte ji Cvrlikání a navštivte Darn Good Lemonade
„Přál bych si, aby mi někdo řekl, kolik času strávím vysvětlováním své rakoviny lidem. Léčba metastatického karcinomu prsu je často odlišná, stejně jako její účinky. To znamená, že nevypadám jako pacient s rakovinou, takže si lidé často myslí, že se musím zlepšovat. Je nepříjemné pro obě strany konverzace, když vysvětluji, že agresivní léčba je obecně používána s léčebným záměrem, když nemoc může být ještě vymýcena. Ve skutečnosti si mnoho lidí neuvědomuje, že ne všechny druhy rakoviny lze vyléčit. Když vysvětluji, lidé se mě často snaží přerušit a říkají mi, abych nebyl negativní, jako by mě popírání reality mé nemoci mohlo nějak ochránit. Jsem neuvěřitelně pozitivní, optimistický člověk, ale přání mi rakovinu nezmizí o nic víc, než aby všichni pochopili, co to znamená být nevyléčitelný. Tolik vysvětlování je vyčerpávající.“
— Teva Harrisonová. Následujte ji Cvrlikání a navštivte Drawing Forward
„Využij každou příležitost zasmát se své situaci. Chce to čas, ale některé z těchto věcí budou tak směšné, až to bude legrační. (Pláč je také v pořádku… prociťte to všechno.) Víte, jde o to, že tohle – tahle hrozná situace – je právě teď váš život a bez ohledu na to, jak to skončí, máte právě teď. Věnujte své „právě teď“ smíchu a lásce co nejvíce. Nevyhnutelně to změní způsob, jakým prožíváte rakovinu, k lepšímu, protože to, jak to prožijete, je do značné míry na vás. Pokud to necháte, pokud to budete hledat, tato zkušenost může změnit váš život k lepšímu.“
— Heather Lagemannová. Následujte ji Cvrlikání a navštivte Invasive Duct Tales
„Přál bych si, aby mi někdo upřímně a důkladně řekl, kolik vedlejších škod může a v mém případě může být způsobeno léčbou rakoviny. Moji lékaři mě neinformovali o možném rozsahu a dlouhověkosti únavy související s rakovinou, jizvy a bolesti po operacích a ozařování, kognitivních změnách a přetrvávajícím nedostatku vytrvalosti, se kterým žiji i po téměř sedmi letech.“
— Kathi Kolb. Následujte ji Cvrlikání a navštivte The Accidental Amazon
„Že je to maraton, ne sprint.“ Když mi v únoru 2008 poprvé diagnostikovali rakovinu prsu ve 4. stádiu, byla jsem tak posedlá neukazováním žádných známek nemoci a snažila jsem se udělat vše, abych to zajistila, že jsem měla pocit, že jsem nějak selhala, protože stále mám rakovinu. Nyní vím, že mohu skutečně žít s rakovinou a vážit si každého dne, kdy jsem naživu a cítím se dobře, a stále mám naději do budoucnosti.“
— Tami Boehmer. Následujte ji Cvrlikání a navštivte Miracle Survivors
„Přál bych si být lépe připraven na to, jak se budu cítit, až léčba rakoviny skončí. Jen jsem předpokládal, že navážu tam, kde jsem skončil, a budu pokračovat ve svém životě, jako by rakovina nebyla víc než jen skok. Kéž by mi někdo řekl, že rakovina nekončí, když končí léčba. Že bych po rakovině cítil mix emocí, což by mě často mátlo a mrzelo. Někdy může existovat kód mlčení, který obklopuje následky léčby rakoviny. Očekává se od nás, že po rakovině budeme šťastní a budeme žít s obnoveným smyslem pro smysluplnost, ale já se v tuto chvíli snažil dávat věcem smysl. Moje pocity izolace a osamělosti mě přivedly k tomu, že jsem si založila blog jako místo, kde budu sdílet s ostatními to, co jsem si přála, abych věděla o konci léčby.“
— Marie Ennis-O’Conner. Následujte ji Cvrlikání a navštivte Journeying Beyond Cancer
Žijete s rakovinou? Jakou věc byste si přáli, aby vám někdo řekl, když vám byla diagnostikována?
