Přehled
Co je portální hypertenze?
Portální hypertenze je zvýšení tlaku v portální žíle (žíla, která přenáší krev z trávicích orgánů do jater). Zvýšení tlaku je způsobeno zablokováním průtoku krve játry.
Zvýšený tlak v portální žíle způsobí, že se přes jícen a žaludek vyvinou velké žíly (varixy), aby se dostaly z blokády. Varixy se stávají křehkými a mohou snadno krvácet.
Příznaky a příčiny
Co způsobuje portální hypertenzi?
Nejčastější příčinou portální hypertenze je cirhóza neboli zjizvení jater. Cirhóza je důsledkem hojení jaterního poranění způsobeného hepatitidou, zneužíváním alkoholu nebo jinými příčinami poškození jater. Při cirhóze jizva blokuje průtok krve játry a zpomaluje její zpracovatelské funkce.
Portální hypertenze může být také způsobena trombózou nebo krevní sraženinou, která se vyvine v portální žíle.
Jaké jsou příznaky portální hypertenze?
Nástup portální hypertenze nemusí být vždy spojen se specifickými příznaky, které identifikují, co se děje v játrech. Ale pokud máte onemocnění jater, které vede k cirhóze, šance na rozvoj portální hypertenze je vysoká.
Mezi hlavní příznaky a komplikace portální hypertenze patří:
- Gastrointestinální krvácení: Černá, dehtovitá stolice nebo krev ve stolici; nebo zvracení krve v důsledku spontánního prasknutí a krvácení z varixů.
-
Ascites: Nahromadění tekutiny v břiše.
- Encefalopatie: Zmatenost a zapomnětlivost způsobená špatnou funkcí jater a odkloněním průtoku krve z jater.
- Snížené hladiny krevních destiček nebo snížený počet bílých krvinek.
Diagnostika a testy
Jak se portální hypertenze diagnostikuje?
Endoskopické vyšetření, rentgenové studie a laboratorní testy mohou potvrdit, že máte krvácení z varixů. Ke snížení rizika opakovaného krvácení je nutná další léčba.
Jaké testy jsou vyžadovány před postupy TIPS a DSRS?
Před přijetím některého z těchto postupů absolvujete následující testy, které určí rozsah a závažnost vaší portální hypertenze:
- Vyhodnocení vaší anamnézy.
- Fyzikální vyšetření.
- Krevní testy.
- Angiogram.
- Ultrazvuk.
- Endoskopie.
Před zákrokem TIPS nebo DSRS vás lékař může požádat o provedení dalších předoperačních testů, které mohou zahrnovat elektrokardiogram (také nazývaný EKG), rentgen hrudníku nebo další krevní testy. Pokud se váš lékař domnívá, že budete potřebovat další krevní produkty (jako je plazma), budou vám v tuto chvíli objednány.
Management a léčba
Jaké jsou možnosti léčby portální hypertenze?
Účinky portální hypertenze lze zvládnout dietou, léky, endoskopickou terapií, chirurgickým zákrokem nebo radiologií. Po stabilizaci krvácivé epizody jsou předepsány možnosti léčby na základě závažnosti příznaků a podle toho, jak dobře fungují vaše játra.
První stupeň léčby
Když je vám poprvé diagnostikováno krvácení z varixů, můžete být léčeni endoskopickou terapií nebo léky. Důležité jsou také změny stravy a životního stylu.
Endoskopická terapie spočívá buď ve skleroterapii nebo bandážování. Skleroterapie je zákrok prováděný gastroenterologem, při kterém se do krvácejících varixů vstřikuje roztok k zastavení nebo kontrole rizika krvácení. Banding je zákrok, při kterém gastroenterolog pomocí gumiček zablokuje prokrvení každého varixu (zvětšené žíly).
Léky, jako jsou betablokátory nebo nitráty, mohou být předepsány samostatně nebo v kombinaci s endoskopickou terapií ke snížení tlaku ve vašich varixech a dalšímu snížení rizika opakovaného krvácení.
Ke snížení tlaku v portální žíle a snížení rizika opakovaného krvácení mohou být předepsány léky, jako je propranolol a isosorbid.
Lék laktulóza může pomoci léčit zmatenost a další duševní změny spojené s encefalopatií. Tento lék má schopnost zvýšit množství stolice, kterou budete mít za den.
Změny stravy a životního stylu
Udržování správných stravovacích návyků a dodržování zdravého životního stylu pomůže vašim játrům správně fungovat. Některé z věcí, které můžete udělat pro zlepšení funkce jater, zahrnují následující:
- Neužívejte alkohol ani pouliční drogy.
- Bez předchozí konzultace se svým lékařem nebo zdravotní sestrou neužívejte žádné volně prodejné léky nebo léky na předpis. Některé léky mohou zhoršit onemocnění jater a mohou interferovat s pozitivními účinky vašich jiných léků na předpis.
- Dodržujte dietní pokyny, které vám dal váš lékař nebo zdravotní sestra. Dodržujte dietu s nízkým obsahem sodíku (soli). Pravděpodobně budete muset zkonzumovat ne více než 2 gramy sodíku denně. Snížený příjem bílkovin je vyžadován pouze v případě, že je symptomem zmatenost. Váš dietolog vám pomůže vytvořit jídelníček, který vám pomůže dodržovat tato dietní pravidla.
Druhý stupeň léčby
Pokud první úroveň léčby nevede úspěšně pod kontrolu krvácení z varixů, můžete ke snížení tlaku v těchto žilách vyžadovat jeden z následujících dekompresních postupů.
- Transjugulární intrahepatický portosystémový zkrat (TIPS): Radiologický postup, při kterém se stent (tubulární zařízení) umístí do středu jater.
- Distální splenorenální zkrat (DSRS): Chirurgický zákrok, který spojuje slezinnou žílu s žílou levé ledviny za účelem snížení tlaku ve vašich varixech a kontroly krvácení.
Co se stane během postupu TIPS?
Během procedury TIPS radiolog udělá tunel přes játra jehlou a spojí portální žílu (žílu, která vede krev z trávicích orgánů do jater) s jednou z jaterních žil (3 žíly, které přivádějí krev z játra). V tomto tunelu je umístěn kovový stent, který udržuje tunel otevřený.
Procedura TIPS přesměruje průtok krve v játrech a sníží tlak ve všech abnormálních žilách, nejen v žaludku a jícnu, ale také ve střevě a játrech.
Postup TIPS není chirurgický zákrok. Radiolog provádí výkon v cévách pod rentgenovým vedením. Procedura trvá 1 až 3 hodiny. Počítejte s tím, že zůstanete v nemocnici 1 až 2 dny po zákroku.
Postup TIPS kontroluje krvácení okamžitě u více než 90 % pacientů. Asi u 30 % pacientů se však zkrat může zúžit, což později způsobí opětovné krvácení z varixů.
Jaké jsou potenciální komplikace postupu TIPS?
Zúžení nebo okluze (blokáda) se může objevit kdykoli po výkonu, nejčastěji během prvního roku. Po výkonu TIPS se často provádějí kontrolní ultrazvuková vyšetření k odhalení těchto komplikací. Mezi známky okluze patří zvýšený ascites nebo opakované krvácení. Tento stav může léčit radiolog, který shunt znovu roztáhne balónkem nebo zopakuje postup pro zavedení nového stentu.
Encefalopatie, neboli mentální změny způsobené abnormálním fungováním mozku, ke kterým dochází při závažném onemocnění jater, je další potenciální komplikací. Encefalopatie může být horší, když je průtok krve do jater snížen pomocí TIPS, což může vést k tomu, že toxické látky se dostanou do mozku, aniž by byly nejprve metabolizovány játry. Tento stav lze léčit léky, dietou nebo výměnou zkratu.
Co se stane během procedury DSRS?
DSRS je chirurgický zákrok. Během operace se žíla ze sleziny (nazývaná slezinná žíla) oddělí od portální žíly a připojí se k levé ledvinové (ledvinové) žíle. Tato operace selektivně snižuje tlak ve vašich varixech a kontroluje krvácení.
Před operací je Vám podána celková anestezie. Operace trvá cca 4 hodiny. Měli byste počítat s tím, že zůstanete v nemocnici 7 až 10 dní.
DSRS kontroluje krvácení u více než 90 % pacientů; nejvyšší riziko jakéhokoli opakovaného krvácení je v prvním měsíci. Postup DSRS však poskytuje dobrou dlouhodobou kontrolu krvácení.
Potenciální komplikací operace DSRS je ascites (nahromadění tekutiny v břiše). To lze léčit diuretiky a omezeným příjmem sodíku.
Jaká je následná péče po procedurách TIPS nebo DSRS?
Následná lékařská péče se může v jednotlivých nemocnicích lišit. Níže jsou uvedeny některé obecné pokyny pro plánování následné péče:
- Deset dní po datu propuštění z nemocnice se setkáte se svým chirurgem nebo hepatologem a koordinátorkou sestry, abyste zhodnotili svůj pokrok. V tuto chvíli budou probíhat laboratorní práce.
- Šest týdnů po zákroku TIPS (a znovu 3 měsíce po zákroku) vás provede ultrazvuk, aby váš lékař mohl zkontrolovat, zda zkrat správně funguje. Angiogram vám podstoupí pouze tehdy, pokud ultrazvuk ukáže, že existuje problém. V těchto časech budete mít také laboratorní práce a navštívíte chirurga nebo hepatologa a koordinátora sestry.
- Šest týdnů po zákroku DSRS (a znovu 3 měsíce po zákroku) se setkáte s chirurgem a koordinátorkou sestry, abyste zhodnotili svůj pokrok. V tuto chvíli budou probíhat laboratorní práce.
- Šest měsíců po proceduře TIPS nebo DSRS budete mít ultrazvuk, abyste se ujistili, že zkrat funguje správně. Navštívíte také chirurga nebo hepatologa a koordinátora sestry, aby zhodnotili váš pokrok. V této době bude také provedena laboratorní práce a test jaterní funkce galaktózy.
- Dvanáct měsíců po každém postupu budete mít další ultrazvuk shuntu. Budete mít také angiogram, aby váš lékař mohl zkontrolovat tlak ve vašich žilách přes zkrat. Setkáte se se svým chirurgem nebo hepatologem a sestrou koordinátorkou. V tuto chvíli budou provedeny laboratorní práce a galaktózový jaterní test.
Pokud zkrat funguje dobře, každých 6 měsíců po prvním roce následných kontrol absolvujete ultrazvuk a laboratorní vyšetření a navštívíte svého lékaře a koordinátorku sestry.
V závislosti na vašem stavu mohou být nutné častější následné návštěvy.
Zúčastněte se všech následných schůzek podle plánu, abyste se ujistili, že shunt správně funguje. Ujistěte se, že dodržujete dietní doporučení, která vám poskytnou poskytovatelé zdravotní péče.
Jaké jsou další léčebné postupy portální hypertenze?
-
Transplantace jater se provádí v případech konečného stádia onemocnění jater.
- Devaskularizace je chirurgický výkon, který odstraňuje krvácející varixy. Tento postup se provádí, když TIPS nebo chirurgický shunt není možný nebo je neúspěšný při kontrole krvácení.
- Nahromadění tekutiny v břiše (tzv. ascites) je někdy potřeba přímo odstranit. Tento postup se nazývá paracentéza.